Na Paskově zavedeme robotu ?
Hornictví stále patří a bude patřit k povoláním nejrizikovějším. Nejde jen o práci v podzemí jako takovém se složitými geologickými, hydrogeologickými a tektonickými podmínkami, ale zejména o celou řadu rizik, která se kumulují v důlním prostředí : důlní plyny, především výbušný metan, důlní otřesy, průtrže uhlí a plynů, uhelný prach, jež je nebezpečný nejen svou výbušností, ale jako zdroj silikoz, původce pneumokonioz, nadměrný hluk důlních strojů a zařízení, obtížné mikroklima – vysoká teplota a vlhkost, řada nevolností zaměstnanců právě z tepla – jen v letošním roce bylo již více než 100 výjezdů HBZS s lékařem právě k nevolnostem / a to nepočítáme nevolnosti, ke kterým výjezd volán nebyl /, vibrace přenášené na ruce, dlouhodobá, nadměrná, jednostranná zátěž horních končetin, tma a stísněné prostředí, manipulace s těžkými břemeny, celková fyzická a psychická zátěž. Ne nepodstatnou záležitostí jsou i choroby z povolání. Počet chorob z povolání v OKD v letošním roce již dnes dvojnásobně přesahuje počet chorob v roce 2013 a překračuje stovku případů. Nesmíme zapomínat ani na samotnou náročnost hornické práce. Studie dokazují, že hornická práce patří vedle práce lesních dělníků při těžbě dřeva k energeticky nejnáročnějším. A s tím vším souvisí i zvýšené riziko pracovních úrazů. Z výše uvedeného vyplývá, že hornictví s sebou evidentně přináší více zdrojů rizik pro ohrožení zdraví a prakticky není srovnatelné s jiným povoláním.
V současné době přichází OKD s požadavkem zavést v podzemí – zatím na Závodě Důl Paskov – 10 hodinové směny.
Zvýšení pracovní doby horníků přímo na pracovišti o cca 2 hodiny je z pohledu ochrany zdraví horníka naprostý nesmysl. Zvýšení doby práce na pracovišti vychází ze záměru zvýšit celkovou délku pracovní doby na 10 hodin a ušetřit tím časovou ztrátu spojenou s dopravou na vzdálená pracoviště. Je to však nesmysl i z ekonomického hlediska : manažeři zde asi nevzali v úvahu skutečnost, že v nepříznivých mikroklimatických podmínkách je délka dlouhodobého výkonu práce omezena hygienickým předpisem a lze ji navýšit při 10 hodinové směně jen o 10%, což v podmínkách dolu Paskov by znamenalo prodloužení výkonu práce na čelbě nebo v porubu v průměru asi jen o 30 minut !! Tedy 2 hodiny navíc, ale jen 30 minut práce navíc, zbytek by vyplnily bezpečnostní přestávky. Nebo se snad automaticky předpokládá, že horníci nebudou dodržovat odpočinkové bezpečnostní přestávky ?
Studie Prof. Z. Jiráka zatím odsouhlasila vše podle zbožného přání zadavatele. Bude-li celá věc takto pokračovat, brzy se dozvíme, že horník je, co se týče fyzické zátěže, roven například pracovníkovi u přepážky v bance. Konečně při vzniku nového režimu práce a odpočinku v obtížných mikroklimatických podmínkách byla hornická práce podle energetického výdeje stavěna na úroveň např. čištění oken, úklidu pokojů, výrobě zákusků…. Jsme proto zvědavi na konečné stanovisko hygienického dozoru, který má chránit zdraví našich horníků a dohlížet na pracovní podmínky. A bylo by také zajímavé poctivě změřit u většiny profesí energetické výdeje a také, jak je vyžadováno a realizováno dodržování bezpečnostních odpočinkových přestávek. Po zjištění skutečnosti by asi nikoho nenapadly takové šílenosti !
Není možné prodlužovat pracovní dobu v důlních podmínkách, zvláště, když i generace před námi a konečně i současná legislativa se snaží o opak – o zkracování práce v podzemí, dřívější odchody do důchodu apod. Ne nadarmo byla v Zákoníku práce stanovena týdenní pracovní doba pro pracující v podzemí na 37,5 hodiny týdně.
Rada SHO se již v březnu tohoto roku postavila jednoznačně proti prodlužování směn v dole až na 10 hodin a na radě SHO 14.11. opětovně vyjádřila zásadní nesouhlas s navyšováním denní pracovní doby.
autor: (mak)
foto:(ivz)
