Zajímavosti povrchového hnědouhelného lomu přiblíží BIOSAFARI
Skupina Sev.en Česká energie spolu s partnery připravuje pro turisty nejen z České republiky novou virtuální prohlídku lomu ČSA. BIOSAFARI, které nahrazuje oblíbené Uhelné safari, bude možné procházet v aplikaci na smart telefonech i na webových stránkách. Představí všechny zajímavé a atraktivní aspekty industriálního prostředí povrchového hnědouhelného lomu, od historie těžby, přes technické unikáty až po rekultivaci či přirozenou obnovu krajiny.
BIOSAFARI nabídne zájemcům prohlídku celého území lomu ČSA. Připravovaný okruh má patnáct zastavení naplněných informacemi, obrazovým i mluveným materiálem. Po prohlídce BIOSAFARI už nebude v lomu ČSA žádná zajímavost, která by byla uživatelům aplikace BIOSAFARI utajena. „Uhelné safari si během patnáctileté existence získalo velikou oblibu u veřejnosti. Návštěvníky lákala prohlídka aktivního lomu i krajiny, kterou po těžbě vracíme přírodě i lidem. Věříme, že virtuální BIOSAFARI na tento projekt naváže a bude stejně oblíbené a úspěšné. Představíme v něm to nejzajímavější, co povrchový lom i krajina po těžbě nabízí, a to nejen v aplikaci, ale během roku také při dnech otevřených dveří,“ uvedla Gabriela Sáričková Benešová, mluvčí skupiny Sev.en Česká energie.
V současné době skupina Sev.en Česká energie začala pracovat na webových stránkách i aplikaci, kde bude možné BIOSAFARI projít. Jednotlivá zastavení mají své partnery mimo energetickou skupinu, kteří mají k danému tématu blízko. „Zastavení, které přibližuje sanace a rekultivace lomu, jsme se rozhodli vybavit informacemi sami. Na navrácení krajiny lidem a přírodě jsme odvedli velký kus práce a je tedy čím se chlubit. V celém území lomu ČSA bude nebo již bylo rekultivováno přes 4 500 ha ploch. Jedná se především o lesy, jezírka a mokřady, zemědělskou rekultivaci a louky. V rámci sanací jsme jen v lomu ČSA přesunuli zeminu o takovém objemu, že by Cheopsovu pyramidu v Gíze vyplnil více než čtyřikrát. Pracovníci rekultivací na každém hektaru vysadili průměrně 10 000 kusů lesních sazenic. Vodní plocha, která vznikla při hydrické rekultivaci, je oblíbeným hnízdištěm ptáků a ornitologickým rájem. Nedaleko těžebních strojů pěstujeme zemědělské plodiny v biokvalitě. Projít se rekultivacemi je zážitek, i když jen ve virtuální realitě,“ upřesnila Gabriela Sáričková Benešová.
Dalších několik bodů je věnováno přirozené obnově krajiny po těžbě, protože tradiční rekultivace se zdaleka nemusejí provádět všude. Část území bude ponechána přirozenému vývoji bez zásahu člověka. Díky této ekologické obnově bude zachována unikátní pestrá krajina s množstvím rozmanitých druhů rostlin a živočichů. Nový ráz krajiny vytvoří na Mostecku v evropském měřítku jedinečné a atraktivní místo. Partnerem jedné z těchto zastávek je Fakulta životního prostředí ČZU v Praze, která přirozenou obnovu dlouhodobě sleduje a ve spolupráci s Most Creative Space připravila virtuální prohlídku území s přirozenou obnovou a pro srovnání také stejnou část území tak, jak by vypadalo po rekultivaci. „Už v jiných studiích a při exkurzích jak u nás, tak v Německu jsme zjistili, že lidé vnímají území bez provedení rekultivace jako cenný a zajímavý doplněk k technickým rekultivacím a rekreačním areálům a snadno akceptují ekologickou obnovu. Nyní ke studiu vizuálních preferencí a prožitků v posttěžební krajině využíváme i virtuální realitu,“ poznamenala Markéta Hendrychová z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.
Především díky přirozené obnově se lom ČSA již nyní stal útočištěm pro 203 zvláště chráněných živočišných druhů a 24 chráněných rostlin. Na přirozenou obnovu na výsypkách se dlouhodobě zaměřuje prof. Karel Prach z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity a Botanického ústavu Akademie věd ČR. V aplikaci BIOSAFARI se zabývá tím, jak se vegetace vyvíjí na místech po těžbě uhlí, a zda je lepší místa sanovat nebo nechat samovolnému vývoji. „ Na mnoha příkladech od nás i ze světa lze doložit, že přirozená obnova, tedy spontánní sukcese, vede většinou k přírodně hodnotnějším porostům než tradiční rekultivace. To platí již nyní i pro lom ČSA,“ konstatoval Karel Prach. Na představení chráněných a ohrožených druhů flory a fauny se v rámci BIOSAFARI budou podílet také studenti litvínovské Scholy Humanitas.
Zajímavým zastavením je také vyhlídka, ze které je možné očima propátrat celý lom. Partnerem tohoto bodu je Podkrušnohorské technické muzeum, které připravuje informačně výživný materiál o historii těžby hnědého uhlí na Mostecku. „Těžba hnědého uhlí k našemu regionu patří, hornictví Krušnohoří i podhůří spoluutvářelo a je nedílnou a důležitou součástí naší historie. Je dobré si připomínat, jaké stopy hornictví v regionu zanechalo ve všech smyslech tohoto slova,“ připomněl význam historie hornictví ředitel Podkrušnohorského technického muzea Zbyněk Jakš.
K projektu se jako partneři připojily také Svazek obcí v regionu Krušných hor, který představí uživatelům aplikace další zajímavá a turisticky atraktivní místa v okolí lomu, a Horní Jiřetín s projektem Domu přírody pod arboretem u Černic. „Industriální turistika je pro náš region charakteristická a láká k nám množství návštěvníků. Krušné hory a všechny obce v okolí lomu ČSA ale nabízí i mnoho dalších možností, jak trávit volný čas a vidět zajímavá místa. BIOSAFARI je příležitost nejen k představení samotného lomu, ale i všech dalších atraktivit regionu, ke kterému povrchová těžba patří,“ poznamenal David Kádner, předseda Svazku obcí v regionu Krušných hor.
V dalších bodech se návštěvníci BIOSAFARI seznámí mimo jiné s projektem Povodí Ohře navrácení řeky Bíliny do původního koryta. „V příštím roce plánujeme zahájit stavbu, během níž dojde k revitalizaci řeky Bíliny na Ervěnickém koridoru. Ze stávajícího potrubí navrátíme vodní tok do přírodě blízkého stavu v podobě vybudování nového zemního meandrovitého koryta s tůněmi,“ doplnila Dana Zikešová, tisková mluvčí Povodí Ohře. VÚHU představí ve virtuální prohlídce štoly do horského masivu pod Jezeřím minerální bohatství Krušných hor. Uživatelé aplikace si budou moci prohlédnout uhelnou sloj a projít si ve virtuální prohlídce unikátní velkostroj RK5000. Dozví se také vše o budoucím jezeře na dně těžební jámy.
Zdroj, foto: Sev.en Česká energie
