Odborový svaz PHGN

Další důležitý krok k zachování energetické soběstačnosti České republiky. Na druhém jednání ho učinili členové Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů. Uskutečnilo se v sídle Úřadu vlády. Vůbec poprvé zazněl harmonogram Dukovan II. Podle současných plánů by výstavba měla začít nejpozději v roce 2029. Jinak by podle společnosti ČEPS hrozilo riziko, že v roce 2040 by dodávkami elektrické energie nebyla pokryta spotřeba v 678 či dokonce až v 3 622 hodinách. To znamená, že by se významnou část roku musel odběr elektrické energie regulovat. Evropa totiž postupně tlumí uhelné zdroje. Musí se řešit nové, ty obnovitelné v České republice však celou spotřebu elektřiny nepokryjí.

„Energetická bezpečnost je naší prioritou a jsem velice rád, že na dnešním jednání zazněly konkrétní termíny. Jedná se o jaderný blok v Dukovanech a termíny jsou následovné: 2021 by mělo být územní rozhodnutí, soutěž by měla proběhnout v roce 2021, do konce roku 2022 by měl být vybrán dodavatel, v roce 2029 by se mělo začít stavět a v roce 2036 by měla být investice dokončena,“ říká předseda vlády Andrej Babiš.

Výstavba nových jaderných bloků má podle premiéra velkou souvislost s aktuálním děním v Evropě, s bojem proti klimatickým změnám a za snižování emisí. „Když se podíváme, jak to dnes v Evropě vypadá, tak na prvním místě je Francie, která má 52 jaderných reaktorů, má podíl jádra 75 procent a je i lídrem iniciativy pro snižování emisí CO2 na nulu do roku 2050. Švédsko má deset jaderných bloků a mají i vodní zdroje. My bohužel máme v tuto chvíli jen 30 procent a máme cíl, že bychom mohli v roce 2040 mít podíl jádra 40 procent,“ konstatuje premiér. „Máme velkou starost o naši planetu, o klimatické změny a naše vláda má jasný plán,“ podotýká předseda vlády.

Stálý výbor pro výstavbu nových jaderných zdrojů se shodl, že je vzhledem k útlumu těžby třeba eliminovat rizika, která by mohla projekt výstavby zdržovat. Do konce února 2020 tak bude vybrán dodavatelský model. Na jednání také byly předloženy konkrétní návrhy na úpravu stavební legislativy, schválen postup notifikačních jednání s Evropskou komisí, prodiskutován termín předpokládaného vydání povolení od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost k umístění jaderného zdroje, harmonogram územního řízení, předpokládaný termín vyhlášení výběrového řízení aj. Řada dílčích úkolů, které ovlivní energetickou soběstačnost České republiky, a tedy budoucí generace.  

„Tikají nám energetické hodiny. Není čas ztrácet čas, musíme stavět nové zdroje. A protože zdroje jinde v EU, odkud bychom elektrickou energii dováželi, podle studie přiměřenosti z dílny ČEPS nejsou, OZE u nás nestačí a v jaderné energetice jsme na světové úrovni, je výstavba nových bloků logickou volbou,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Jsem rád, že se na tom shodli i členové Stálého výboru. Odborná i politická shoda je naprosto zásadní, bez ní by další kroky nebyly možné. Rozjíždíme celý proces naplno, dokončujeme smlouvu s ČEZ, chystáme legislativní kroky na národní úrovni a jednáme současně s Evropskou komisí.“ 

V čele Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů je premiér, členy jsou ministři relevantních resortů, vládní zmocněnec pro jadernou energetiku a nově také zástupci všech opozičních stran zastoupených v Poslanecké sněmovně. Výstavba nových jaderných zdrojů je totiž naprosto zásadní projekt, který určuje směřování České republiky na několik desetiletí.

„Probrali jsme kromě aktuálního stavu projektu výstavby nových jaderných zdrojů také smluvní uspořádání vztahu státu s investorem, kterým je společnost ČEZ,“ říká vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.

„Jsme si vědomi toho, že je třeba dát lidem vědět, co se v oblasti jaderné energetiky děje a že teď je to především o spoustě práce. Odborné ve smyslu jaderníků, ekonomů, právníků,“ říká generální ředitel skupiny ČEZ Daniel Beneš a dodává: „Čeká nás mnoho jednání v rámci Evropy i doma. Tak, abychom vysvětlili, co a proč ČR potřebuje, co to znamená pro okolí a že není třeba se bát, protože jádro je bezpečné a bezemisní.“ 

Aby se vše zvládlo, je potřeba dostatek zdrojů. Nejen finančních. Česká republika mimo jiné potřebuje technicky vzdělané lidi v oblasti jaderné energetiky. Proto MPO zahajuje velkou spolupráci s technickými univerzitami s cílem podpořit konkrétní studijní programy. Rovněž jde, jak potvrdil Český statistický úřad, historicky nejvíc peněz na výzkum a vývoj, a to 1,93 % HDP. Mnohé výzkumné projekty se týkají právě jádra. 

Investorský model výstavby jaderné elektrárny Dukovany II vláda schválila letos 8. července. Uložila i navazující úkoly. Nový zdroj bude financovat Skupina ČEZ prostřednictvím své dceřiné společnosti, stát bude mimo jiné garantovat stabilitu legislativního a regulatorního prostředí. Rozhodnutí, kterým se postupně naplňuje Státní energetická koncepce, je velmi významné v souvislosti s rozvojem jaderné energetiky v České republice. Má také zásadní vliv na plnění závazků na ochranu klimatu. Dukovany teď mají prioritu, nezapomíná se ani na Temelín. Inovovaný Stálý výbor pro výstavbu nových jaderných zdrojů proto na svém druhém jednání probral také analýzu stavu a perspektiv vývoje elektroenergetiky, analýzu a úkoly pro zefektivnění povolovacích procesů či návrhy na personální posílení tak, aby se příprava nových jaderných zdrojů nezpožďovala. Výbor v současné podobě existuje od února tohoto roku a je poradním orgánem vlády.

ilustrační foto (pixabay)

Zdroj: www.vlada.cz