Odborový svaz PHGN

V souladu s termínovým plánem zasedání orgánů svazu se VII. rada OS PHGN konala 17. února. Tentokrát nezasedala v sídle svazu v Praze na Žižkově, ale v kongresovém sále hotelu Energie v pražském Motole. Vedení tak chtělo umožnit členům rady prohlídku nového sídla OS PHGN, které se nachází nedaleko, konkrétně v ulici Ke Koh-i-nooru ve Stodůlkách. Teprve poté začalo pracovní zasedání rady, o kterém HGN hovořil s předsedou Rostislavem Paličkou.

Co je nového v otázce koupě nového sídla svazu? 
Prohlídku sídla jsme uskutečnili ještě před konáním dubnové rady v Luhačovicích, kde následně proběhne i sněm odborového svazu. Pokud se týká samotné změny sídla a stěhování, v katastru nemovitostí byla vymazána věcná práva třetích osob, tedy zástavní práva a zákaz zcizení ve prospěch věřitele prodávajícího, a byl podán návrh na vklad vlastnického práva pro svaz. Nyní čekáme na zápis změny vlastníka v katastru nemovitostí. Od půli března bychom již mohli být vlastníky a současný majitel bude mít šedesát dnů na vystěhování. Předpokládáme, že bychom se mohli stěhovat někdy v půli května. Příprava na stěhování klade velké nároky na zaměstnance pražského pracoviště svazu. Připravují a kompletují všechny písemné materiály, archívy, zařízení, nábytek a další. Napilno mají rovněž svazoví právníci, kteří kromě běžné agendy pracují na aktualizaci svazových dokumentů.

Jak probíhalo jednání rady? 
Rada funguje rovněž jako informační středisko pro členy od vedení svazu a obráceně. První místopředseda odborového svazu Josef Zelenka informoval o vyjednávání dodatku číslo čtyři kolektivní smlouvy vyššího stupně se zástupci Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu a vyhodnotil plnění stávající smlouvy za rok 2021. Nový dodatek se doposud nepodařilo uzavřít, protože nebyl schválený státní rozpočet pro letošní rok. Některé firmy ve svazu zaměstnavatelů jsou navázané právě na státní rozpočet. 

V HGN jsme informovali, že odborová sdružení a organizace uzavírají kvalitní podnikové kolektivní smlouvy. Váš komentář?

Oceňuji, že se odborovým organizacím daří vyjednat a uzavírat podnikové kolektivní smlouvy. Ve firmách odvádějí funkcionáři v tomto směru velice dobrou práci ve prospěch členů. Zaměstnanci rovněž oceňují práci odborových organizací, dojednaný mzdový nárůst, příplatky, benefity a skutečnost, že mají od počátku roku jistotu za kolik a za jakých podmínek budou pracovat. 

Zabývala se rada také aktuální situací hornických hotelů Harmonie v Luhačovicích, konkrétně prodejem Harmonie II?

Seznámil jsem členy rady s postupem prodeje hotelu Harmonie II, o pořízení energetického průkazu budovy a o vyřešení společné trafostanice. Na městském úřadu v Luhačovicích jsem jednal o rekonstrukci kotelny na Harmonii I. Zde je nutné nechat vypracovat projekt od autorizovaného inženýra v oboru vytápění a následně podat žádost o koordinované závazné stanovisko k rekonstrukci kotelny. Prodej Hotelu Harmonie II je komplikovanou záležitostí, protože oba hotely jsou propojené, včetně společné trafostanice, pozemků a podobně. Jejich rozdělení je náročné, nicméně je naděje, že do konce března by se mohlo vše zvládnout. Informoval jsem radu o lednové inventarizaci obou hotelů. V obou objektech jsme uskutečnili řádnou inventuru, jak nám ji ukládá zákon o účetnictví. Chtěl bych poděkovat všem zúčastněným, bylo nás pouze pět na oba hotely, proto letošní inventura byla hodně náročná na čas i fyzičku. Například v hotelu Harmonie II, který není v zimě obsazován a temperuje se na šest stupňů, je zážitek pracovat. 

Co nového přineslo jednání rady ČMKOS? 
Pro nás jsou nejdůležitější dvě připravované akce letošního roku, kterými jsou sněm ČMKOS, který se uskuteční 8. března, a hlavně prioritní odborová událost roku, kterou je VII. sjezd ČMKOS, konaný ve dnech 29. až 30. dubna. Delegáti budou kromě programu odborové centrály na další čtyřleté období volit nové vedení. Rada OS PHGN nominovala do vedení stávající funkcionáře, tedy předsedu Josefa Středulu a stávající místopředsedy Víta Samka a Radku Sokolovou. Do revizní komise rada nominovala stávající předsedkyni Ditu Hricovou, která je také předsedkyní naší revizní komise. Naše rada už za náš svaz schválila delegáty na sněm a sjezd ČMKOS. 

V únoru se rovněž konalo jednání transformační platformy. S jakým výsledkem? 
V úterý 22. února jsme byli s prvním místopředsedou Josefem Zelenkou účastníky jednání platformy pro spravedlivou transformaci. Platforma by měla pomoci zemím a regionům, které jsou na těžebním průmyslu a souvisejících činnostech silně závislé. Tyto regiony budou muset restrukturalizovat nebo diverzifikovat své hospodářství, zachovat sociální soudržnost a rekvalifikovat příslušné pracovníky a mladé lidi, aby se mohli připravit na budoucí povolání. Údajně na žádost Evropské komise se má důrazněji určit rok odklonu od těžby a spalování uhlí. Na platformě padnul návrh na rok 2033. Zastoupené ekologické organizace se odvolaly na údajné programové prohlášení vlády. Chci zdůraznit, že zásadně nesouhlasíme s jakýmkoliv odklonem od doporučení Uhelné komise, kterým je rok 2038. Uhelná komise pracovala jako poradní orgán vlády půldruhého roku a shodla se právě na roku 2038. I programové prohlášení vlády říká, že rok 2033 je možný pouze za podmínky, že budou dostatečné náhrady za stávající energetické zdroje. Dle mého názoru prudký růst cen energií je jasným důkazem, že překotné uzavírání dolů a uhelných elektráren pod tlakem zelených fanatiků, podporovaný zeleným byznysem, neumožňuje odklon od uhlí v roce 2033, a nejen podle nás ani v roce 2038. Rozhodujícím ukazatelem by měly být dostatečné, a hlavně funkční náhrady energetických zdrojů, a nikoliv nějaká data prosazovaná fanatiky. Podpora uhelných regionů by měla být zaměřena zejména na vytváření nových pracovních míst, pomoc pracovníkům při přechodu do jiných odvětví a na obnovu území po těžbě či v návazném průmyslu. 

Souhlasíte tedy s čerpáním dotací z EU? 
Pochopitelně, že souhlasím. Jsme však nespokojeni se skutečností, že tyto peníze přijdou pozdě, přesněji řečeno ještě nejsou schválené ani vládou, natož pak Evropskou komisí. A v Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji již útlum těžby uhlí probíhá. Snad se Komise a vláda konečně probudí a dotace schválí ještě v letošním roce. Navíc máme důvodnou obavu, že se pozdě schválené dotace nepodaří plně vyčerpat z důvodu prodlení a nepřipravenosti konkrétních projektů. Operační programy mají být ukončeny do roku 2029 a může se stát, že tyto peníze přijdou vniveč. Měli jsme možnost si stávající projekty prostudovat a za náš odborový svaz vyjadřuji velké zklamání z toho, že se jedná o obecné formulace a nevidíme zde konkrétní řešení pro propuštěné zaměstnance černouhelných a hnědouhelných dolů. Z černouhelného hornictví odešlo jen v loňském roce asi 1800 lidí, Ze Sokolovské uhelné 800 lidí a ani Severní energetické se nevyhnulo propouštění. Takže velký skluz evropských dotací a zaměření operačních programů neplní původní účel celého transformačního projektu, a pro regiony a propouštěné zaměstnance postrádá zatím smysl. 

Na rozdíl od spící Evropské komise firmy v postižených regionech projevují překvapivé aktivity. Souhlasíte? 
Ano. Firmy, které pracují v oblasti těžby nespí, ale samy připravují, financují a uskutečňují velice ambiciózní projekty pro budoucnost revitalizací území počínaje, přes fotovoltaiku, výrobu tepla z odpadů, výrobu vodíku až po vytváření dalších podnikatelských projektů. Díky tomu část lidí zůstane v těchto firmách nadále zaměstnaná. Pro nás je to důležité zjištění, protože odborové organizace tam budou nadále působit a zůstanou členy odborového svazu. 

Jak v této souvislosti hodnotíte plnění uzavřené smlouvy se státním podnikem Diamo, kam už přešly utlumované provozy OKD s částí zaměstnanců? 
Smlouva je uzavřena poměrně krátce a první hodnocení bylo za tři čtvrtě roku. Letos budeme vyhodnocovat smlouvu podruhé, a to v září. Podnik Diamo je navázaný na státní rozpočet. Spolupráce svazu s jeho vedením na podnikové úrovni je velice dobrá. Diamo převzalo v minulých dnech také státní podnik Palivový kombinát Ústí a řešíme ty samé záležitosti, jako když pod Diamo přecházely provozy OKD s odborovými organizacemi. Nyní bude na odborových organizacích v Diamu, aby se dokázaly dohodnout. Všem letos skončí platnost kolektivních smluv a bude to tedy příležitost pro odborové funkcionáře těchto organizací, aby se domluvili a začali vyjednávat jednu kolektivní smlouvu pro zaměstnance Diama. Umožňuje to také dohoda uzavřená mezi odborovým svazem a vedením Diama. 

Předseda OSPHGN Rostislav Palička

Autor, foto: Petr Kolev

Článek vyšel v HGN3/2022