Teplárny loni investovaly do snížení emisí 1,7 miliardy korun
V minulém roce investovaly teplárny do lepšího čištění spalin ve svých provozech, do změny paliva či ekologických hořáků 1,7 miliardy korun. Od roku 2013 si modernizační investice v teplárenství vyžádaly přes 20 miliard korun a budou pokračovat i letos. Směrnice EU z roku 2015 nařizuje do letošního prosince významně snížit emise i středním a menším teplárnám.
„Většina největších modernizačních projektů v teplárenství byla loni dokončena. Celkové investice teplárenských společností do ochrany ovzduší v uplynulých pěti letech přesáhly 20 miliard korun,“ řekl ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek a dodal: „V příštích letech ještě proběhne modernizace středních a menších teplárenských zdrojů. Do roku 2022 bude pro splnění přísných emisních limitů vyplývajících z evropské legislativy potřeba investovat ještě několik dalších miliard korun.“
V porovnání s rokem 1990 dnes při výrobě 1 GJ tepla vypustí komíny tepláren do ovzduší méně než desetinu původního množství emisí síry, dusíku, oxidu uhličitého a prachu. Za uplynulé čtvrtstoletí tak klesla ekologická emisní zátěž dálkového zásobování teplem při vytápění z tepláren i vzhledem k výrazným úsporám tepla pro vytápění a ohřev vody v domácnostech dokonce skoro dvacetkrát.
„Díky masivním investicím v posledních 5 letech se podařilo zásadně snížit podíl velkých zdrojů znečišťování na celkových emisích, rozhodujícími znečišťovateli jsou dnes v České republice jednoznačně doprava a lokální topeniště,“ upozornil Martin Hájek a dodal: „Jeden rodinný domek se starým kotlem na pevná paliva vypustí do ovzduší stejně prachu jako modernizovaná teplárna při výrobě tepla pro tři sta bytů.“
Rozdíl emisí v případě výroby tepla v teplárnách a lokálních kotlích na pevná paliva je obrovský. S ekologickým přínosem tepláren tak ostře kontrastuje jejich pokračující ekonomická diskriminace v rámci nejrůznějších „ekologických“ daní a poplatků, od nichž jsou lokální topeniště většinou paradoxně osvobozena, zatímco „čistší“ teplárny, a s nimi i jejich odběratelé, je platit musí.
Jen mezi lety 2014 a 2016 klesly v teplárnách provozovaných členy Teplárenského sdružení ČR emise oxidů dusíku o 23 %, oxidu siřičitého o 32 % a prachu o 36 %. V loňském roce byly vynaloženy nemalé investice, díky nimž došlo k dalšímu poklesu emisí. Pro srovnání: v roce 1990 se u nás při výrobě 1 GJ tepla v uhelných teplárnách vypouštělo kolem 2,6 kg emisí prachu, SO2, NOx a CO2. Po ukončení současné vlny modernizací to už bude jen 0,25 kg emisí, tedy pokles o více než 90 %.
Podíl sektorů na celkových emisích prachu PM2,5 v roce 2015 podle statistik ČHMÚ.
(Polétavý prach /PM z anglického názvu „particulate matter“/ je pojem pro pevné mikročástice o velikosti několika mikrometrů (µm). Polétavý prach způsobuje kardiovaskulární onemocnění, choroby dýchacích cest, snižuje délku života a zvyšuje kojeneckou úmrtnost. V důsledku navázaných těkavých látek může způsobovat rakovinu.
Vůbec nejnebezpečnější jsou částice PM2,5 - menší než 2,5 µm - ty se mohou dostat až do plicních sklípků.)
zdroj: Teplárenské sdružení ČR