Odborový svaz PHGN

Ochrana nájemníků-seniorů a snaha o jejich spokojené a pohodové bydlení je i jednou z priorit Sdružení nájemníků ČR (SON). V čem jim může v tomto ohledu sdružení pomoci, na to se HGN zeptal předsedy SON Milana Taraby. 

Co nabízíte seniorům? 
Naše pomoc je poměrně rozsáhlá, od ochrany nájemce-seniora před nevýhodnými smlouvami přes pomoc při podání žádosti o příspěvek na bydlení až po sociální poradenství. S podporou Ministerstva práce a sociálních věcí ČR jsme společně připravili projekt, jehož prostřednictvím poskytujeme bezplatné poradenství v bytové a sociální oblasti. Zjistili jsme totiž, že většina lidí má v oblasti bydlení nedostatečné informace, které vycházejí zejména z nového občanského zákoníku. 

Pomáháte například i členům odborů s vyplněním žádosti o příspěvek na bydlení? 
Ano. Pro mnohé je například obrovský problém, jak vyplnit žádost o příspěvek, případně doplatek na bydlení, neorientují se ve vyúčtování záloh za služby a dalších věcech. Poradenství je poskytováno osobně v poradnách, telefonicky či prostřednictvím e-mailu. V poradnách SON či Rady seniorů ČR poradci vyplňují žádosti potřebných a v nutných případech žádosti odesílají elektronicky za žadatele. Příspěvek na bydlení je určen pro domácnosti, které vydávají na bydlení více než 30 procent svých příjmů. Nově to bude platit i pro obyvatele Prahy, u nichž byla dosud hranice 35 procent. Příspěvek na bydlení je nárokový a žadatelé nepodléhají majetkovému testu. Podle odborných odhadů a průzkumů splňuje podmínky pro přiznání příspěvku 24 procent domácností v ČR, žádost však podalo jen něco málo přes čtyři procenta. A to je značný problém. Neumím si představit, jak by pracoviště Úřadu práce zvládala situaci, pokud by se počet žadatelů výrazně zvýšil. Zasílání příspěvku opožděně je lokální problém. Dle našich poznatků jsou místa, kde vše funguje, některá místa především ve velkých městech nestačí včas žádosti vyřizovat. Zejména v době virových nákaz zůstávají pracovnice doma, když onemocní samy, nebo pečují o nemocné děti. Další úpravou je změna konstrukce normativních nákladů na bydlení. 

Můžete to vysvětlit? 
Tato úprava pomůže zvýšením příspěvku především lidem z menších domácností, důchodcům a samoživitelkám, a též u menších měst a obcí. Zvyšují se i normativní náklady u domácností, které topí pevnými palivy. To se týká zejména domácností žijících ve vlastním domku. Průměrná výše příspěvku je asi 4000 korun měsíčně a od letošního roku se nebudou muset dokládat příjmy a náklady na bydlení za čtvrté čtvrtletí 2022, pokud domácnostem nevzrostly náklady na bydlení, nebo poklesly příjmy. Výše příspěvku se po úpravách může pohybovat i v řádech tisíců korun, ve velkých městech u osamělých seniorek s důchodem 16 000 korun může činit příspěvek až 10 000 korun měsíčně. Výrazně vzrostou příspěvky i samoživitelkám s malým dítětem. Úprava normativů je cestou správným směrem, stále však - zejména ve velkých městech - přetrvává plošný systém nákladů. Přitom je zřejmé, že například v Praze je velký rozdíl v nákladech mezi okrajovými částmi města a lukrativními lokalitami. 

Kdo má nárok na bezplatné poradenství? 
Na bezplatné právní a další poradenství mají mimo jiné nárok i členové Odborového svazu PHGN. 

A jaké mají výhody? 
Podle smlouvy o vzájemné spolupráci, která trvá již 26 let, Sdružení nájemníků zajišťuje pro členy OS PHGN služby bezplatně, a to v celé oblasti bydlení, včetně dávek. Počet obsloužených lidí zejména na Ostravsku a v severních Čechách trvale narůstá. Pomoc zajišťujeme osobním kontaktem, telefonním spojením a e-mailem. 

Jak poznáte například při telefonní žádosti, že žadatel o pomoc je členem odborů? 
Členský průkaz není možné ověřit, ale ptáme se žadatelů, jak se jmenuje předseda jejich odborové organizace, v jaké organizaci jsou registrováni, zda znají jméno předsedy celostátního odborového svazu a podobně. Nemůže se stát, aby odbory poskytovaly prostřednictvím SON služby lidem, kteří si na to nepřispívají. 

O čem se můžete poradit 

Praktické příklady výpočtu 
Samoživitelka s dvanáctiletým synem z Jablonce nad Nisou: Měsíční příjem činí 14 795 korun, přídavek na dítě 1470 korun, náklad na bydlení v nájemním bytě 16 500 korun. Nárok na příspěvek na bydlení představuje 10 258 korun. 

Seniorka z Prahy: 
Starobní důchod ve výši 17 000 korun a náklady na malý nájemní byt 13 000 korun. Nárok na příspěvek činí od letošního ledna 7900 korun. 

Poplatky za vybavení bytu 
Dotaz: Bydlím 30 let v nájmu v bytě, jehož vybavení jako kuchyňská linka, dřez, sporák a vestavěné skříně v chodbě, jsou staré několik desetiletí. Za toto vybavení mám na evidenčním listu bytu uvedenou částku, která je mi přičítána ke smluvnímu nájemnému.

Slyšel jsem, že vyhláška, která se vybavením bytu zabývá, je již dávno zrušena. Domnívám se tedy, že bych za vybavení bytu neměl pronajímateli platit. Je to tak? 

Odpověď: Pronajímatel už nesmí po nájemci požadovat takzvanou zálohu, pravidelný poplatek či nájemné za vybavení bytu. Občanský zákoník s účinností od 1. 1. 2014 změnil a upravil práva a povinnosti pronajímatele a nájemce jinak. Nelze tedy již devět let nutit nájemce, aby kromě plateb nájemného a záloh za služby spojené s užíváním bytu, hradil pronajímateli například příspěvek do fondu oprav, příspěvek na správu domu či pojištění domu, příspěvek na stavební úpravy domu či bytu, aby se finančně podílel na odstraňování závad na domě. K těmto platbám, která již nemůže pronajímatel po nájemci požadovat, patří i poplatek či nájemné za vybavení bytu. Byt lze pronajmout s vybavením nebo bez něj, tuto skutečnost by měl pronajímatel zohlednit ve výši nájemného. Někteří pronajímatelé v rozporu s tímto ustanovením stále předepisují nájemcům jako další platbu právě nájemné za vybavení bytu. Pokud nájemci pobírají příspěvek na bydlení, úřady práce tyto poplatky nájemcům nemohou uznat a do nákladů na příspěvek na bydlení se nezapočítávají.

Předseda SON Milan Taraba

Autor, foto: Petr Kolev

Článek vyšel v HGN 2/2023