Odborový svaz PHGN

Skladové provozy svým účelem charakterizují činnosti, jako jsou: vysoký pohyb zaměstnanců (kmenových, agenturních, externích), dále vysoká četnost manipulace pomocí manipulační techniky, zejména motorovými vozíky různého provedení (elektrické, naftové, hybridní atd.), což pochopitelně přináší i zvýšenou míru rizika vzniku pracovního úrazu.

Lze mít za to, že tímto rizikem může být například střet zaměstnance s motorovým vozíkem, přejetí dolních končetin zaměstnance motorovým vozíkem, pády motorových vozů z otevřených ramp nebo pády nestabilních břemen z vidlic nebo přídavného zařízení motorového vozíku.

Z pohledu pracovních úrazů evidujeme za rok 2018 mezi jinými i smrtelný pracovní úraz, který se stal ve skladovém provoze, kdy při pádu motorového vozíku z otevřené rampy došlo k vypadnutí zaměstnance z obslužného stanoviště řidiče pod vyrovnávací můstek a k následnému přimáčknutí postiženého motorovým vozíkem.

Informační systém SÚIP eviduje pracovní úrazy, jejichž příčinou je tzv. spolujízda na motorovém vozíku, i když je tato činnost výrobcem zakázána. V tomto konkrétním případě postižený (23 let, délka pracovního zařazení 2 týdny) z motorového vozíku za jízdy seskočil. Následně došlo k přejetí dolní končetiny, a tím k její amputaci. Další příklad pracovního úrazu, který se stal ve skladovém provozu, dokládá případ při vykládání europalet o rozměrech 800 x 1200 mm z nákladního vozidla, kdy při zpětném chodu motorového vozíku došlo ke sražení řidiče nákladního vozidla, který prováděl „dohled“ nad vykládkou.

V rámci kontrolní činnosti zaměřené na skladové provozy, dále z kontroly příčin a okolností pracovního úrazu je zřejmé, že řada zaměstnavatelů nevěnuje dostatečnou pozornost praktické části školení řidičů motorových vozíků. Velmi častým zjištěním je, že zaměstnanci (řidiči) absolvují praktický zácvik na motorovém vozíku, který na pracovišti nebudou obsluhovat, a dále také na „cvičném pracovišti“, tzn. na pracovišti, které neodpovídá konkrétním podmínkám, ve kterých se řidiči motorového vozíku budou skutečně pohybovat, což je jedno z potencionálních rizik vzniku pracovního úrazu.

Mezi závažná zjištění ve skladových provozech patří to, že zaměstnavatelé nemají zpracovanou vnitřní organizační směrnici, kterou může být například místní řád skladu (viz čl. 4.1.1 ČSN 26 9030) nebo tzv. dopravní řád (viz příloha č. 1 k nařízení vlády č. 168/2002 Sb.), a pokud je zpracovaná, pak se při kontrolní činnosti setkáváme také s tím, že tato předložená vnitřní organizační směrnice je velmi obecná, citující pouze právní a ostatní předpisy (technické normy). Dále pak ve skladových provozech nejsou dopravní komunikace pro pěší nebo jízdu dopravních prostředků se stejnou úrovní výrazně odlišeny od ostatních ploch, nejsou dostatečně široké a trvale volné. Dopravní komunikace jsou v řadě případů využívány jako mezioperační skladovací plochy, například z prostorových důvodů.

Vzhledem k vývoji pracovní úrazovosti a ke zjištěným nedostatkům budou dále kontroly zaměřeny na bezpečnosti práce nejen ve skladových provozech, ale také i v logistických a obchodních centrech.

Autor: Kysela Jiří

Zdroj: Zpravodaj SÚIP č. 3/2019 (bozpinfo.cz)