Právník OS PHGN: Renta a minimální mzda
14. 9. 2018
Zákoník práce v § 271b odst. 3 stanoví, že "Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity podle odstavce 1 přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši minimální mzdy."
V praxi se vyskytly dva výklady, jak postupovat, jestliže v průběhu požívání renty dojde k navýšení minimální mzdy.
První výklad byl takový, že na již vypočtenou rentu nemá změna minimální mzdy vliv. Aktuální sazba se projeví jen u nových rent. Tento názor zastávala pojišťovna Kooperativa, Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a Ministersvo průmyslu a obchodu a byl závazný pro státní podniky DIAMO s.p. a Palivový kombinát Ústí.
Druhý výklad, kterého se držela Česká pojišťovna, a.s. , byl takový, že v případě změny výše minimální mzdy je nutné provést též přepočet renty, tedy s navýšením minimální mzdy dojde k započtení vyšší minimální mzdy proti původnímu výpočtu a renta se tak sníží.
Dne 16. května t.r. vydal Nejvyšší soud ČR rozsudek (21 Cdo 472/2018), v němž se uvedeným problémem zabýval. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že správný je postup, kdy od průměrného valorizovaného výdělku před vznikem škody je třeba odečíst vždy aktuální výši minimální mzdy. Tento judikát by byl pro poživatele rent velmi nepříznivý, přesto jsme přesvědčeni, že se ho za současné situace není třeba obávat a to z důvodu uvedeného níže.
Stávající úprava, kdy se za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání považuje výdělek ve výši minimální mzdy, navázala na předchozí letitou nejednotnou judikaturu. Tato úprava trvá od roku 2007 a do roku 2013 problémy nečinila, protože minimální mzda stagnovala. To se změnilo v roce 2013, kdy došlo k jejímu navýšení.
MPSV si bylo vědomo dvou výkladů, které se vystkytly, a snažilo se situaci vyřešit novelou zákoníku práce v roce 2015. Vzhledem k tomu, že tato novela byla velmi rozsáhlá a do parlamentu se dostala již ke konci volebního období, parlament ji již nestihl přijmout.
MPSV učinilo druhý pokus o novelizaci tohoto ustanovení a tento pokus již byl úspěšný. V únoru letošního roku šel návrh do parlamentu, byl přijat ve znění doplněném na základě poslaneckého návrhu a v srpnu vyšel ve Sbírce zákonů jako zákon č. 181/2018 Sb. Novelizovaný § 271b odst. 3 zákoníku práce tedy zní takto: "Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity podle odstavce 1 přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši minimální mzdy platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání." Tato novela nabývá účinnosti (tedy je povinnost podle ní postupovat) od 1. října 2018.
Novela také obsahuje významné přechodné ustanovení, které stanoví, že tento postup se uplatní jak u rent, na něž vznikne nárok od účinnosti novely, tak i u těch, na které již nárok vznikl, ale ne zpětně! Dle důvodové zprávy: "Poškozeným se tedy částky, které jim v důsledku zvyšování minimální mzdy vyplaceny nebyly, vracet zpětně nebudou, ale od nabytí účinnosti tohoto zákona jim již bude zohledněna výše minimální mzdy, která byla pro každého jednotlivého poškozeného zaměstnance platná v den, kdy byl zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání."
Subjetky, které renty vyplácejí, by tedy sice mohly začít postupovat podle výše uvedeného judikátu, ale pouze do doby účinnosti novely zákoníku práce, tedy do 30. září. t.r.
Současně upozorňujeme, že novela nic nemění na větě druhé § 271b odst. 3: "Pobíral-li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru nebo právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr."
Mgr. Markéta Marinková, právník OS PHGN
foto: Petr Kolev
