Odborový svaz PHGN

V letošním roce si Výzkumný ústav bezpečnosti práce (VÚBP) připomíná 65 let od svého vzniku a Státní úřad inspekce práce (SÚIP) 50 let od vzniku státního odborného dozoru nad bezpečností práce v České republice. K tomuto významnému výročí se pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí uskutečnila dne 16. 10. 2019 v Hotelu Olšanka v Praze mezinárodní odborná konference Nové trendy v BOZP a kvalita života 2019. 

Úvodní část konference, kdy zazněly vstupní proslovy zástupců obou institucí, významných partnerů a hostů, moderovala Daniela Písařovicová z České televize, další části, které se týkaly tematických bloků, Ing. Anna Cidlinová, Ph.D. z VÚBP. PhDr. David Michalík, Ph.D., ředitel VÚBP, poděkoval za podporu Ministerstvu práce a sociálních věcí a vyzdvihl spolupráci s dalšími subjekty státní i soukromé sféry, jmenujme například Státní úřad inspekce práce, Vysokou školu báňskou - Fakultu bezpečnostního inženýrství, Českomoravskou konfederaci odborových svazů, Státní zdravotní ústav, Ústav státu a práva Akademie věd ČR, v. v. i; ze soukromých subjektů například Saint Gobain nebo Mattoni. „Našim cílem mimo jiné je, abychom byli kvalitním výzkumným centrem napříč zeměmi Evropské unie, napříč obdobnými institucemi, které se BOZP zabývají,“ řekl.

K významnému výročí přijel poblahopřát i Mgr. Ing. Rudolf Hahn, generální inspektor SÚIP. Ve svém vystoupení zamířil do historie – k prosinci roku 1968, kdy byl přijat zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, na jehož základě začal s účinností od 1. ledna 1969 působit Český úřad bezpečnosti práce, od kterého vede přímá linie činnosti k dnešnímu Státnímu úřadu inspekce práce, a zhodnotil i současnost. „Bereme jako závazek udržet BOZP v ČR na takové úrovni, že se zaměstnanci budou vracet z práce ke svým rodinám zdraví, budou pracovat v dobrých podmínkách a dostanou zaplaceno to, co si zaslouží,“ řekl závěrem.

JUDr. Jaroslav Stádník z Ministerstva práce a sociálních věcí poděkoval SÚIP za kvalitu kontroly nad bezpečností práce, a to nejen v oblasti BOZP, ale i dodržování zákoníku práce a pracovněprávních předpisů. Vyslovil přání, aby se i do budoucna podařilo ve spolupráci SÚIP a VÚBP snižovat počet problematických otázek a zvyšovat kvalitu života v ČR.

Z úst Josefa Středuly, předsedy ČMKOS, zazněla nejen pochvalná, ale i kritická slova ohledně dnešní situace ve firmách v souvislosti s dodržováním BOZP a pracovněprávních předpisů. „Setkal jsem se s případem, že v potravinářské firmě při příchodu kontroly nelegálního zaměstnávání zavřeli cizince do mrazáku. Jiná firma vysoudila odškodnění za ušlý zisk, že se tam v případě smrtelného a vážného pracovního úrazu zastavila práce. Řešíme případy otevřené tuberkulózy jen proto, že nezvládáme přijímání lidí ze zahraničí.“ Připomněl ty, kteří zemřeli na následky pracovních úrazů (loni jich bylo 123 - pozn. red.). Zmínil otázku nádorových onemocnění - 9 a půl tisíc lidí pracuje na karcinogenních pracovištích. Uvítal by, aby odborům byla opět navrácena možnost v případě ohrožení života a zdraví zastavit práci, více se přiblížit Evropské unii v oblasti mezd nebo 5 týdnů dovolené pro všechny zaměstnance.

Pozdravit účastníky a vyslovit poděkování VÚBP za jeho činnost i spolupráci přišli také prof. Dr. Ing. Aleš Bernatík, proděkan Fakulty bezpečnostního inženýrství na Vysoké škole báňské, a doc. Ing. Eva Sventeková, Ph.D., děkanka Fakulty bezpečnostného inžinierstva ze Žilinské univerzity.

Následoval tematický blok na téma Právní, ekonomické a personální aspekty BOZP, který byl mimo jiné věnován zahraničním pracovníkům.

Doc. JUDr. Martin Štefko z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR, v. v. i., uvedl, že nárok na odškodnění od zaměstnavatele mají i nelegální migranti. Vyplývá to z Úmluvy MOP č. 143 čl. 27. Na předchozího řečníka navázal s problematikou cizinců Ing. Jiří Vala, Ph.D. Na pracovní úrazovosti se cizinci podílí oficiálně 3 %. Nejvíce pracovních úrazů utrpěli občané Slovenska, pak Ukrajiny, na 3. místě je Polsko. Zdejší zaměstnavatelé mají zájem i o cizince z neevropských zemí – např. Mongoly, Filipínce. Měli by ale vzít v potaz jinou kulturu, zvyklosti u těchto zaměstnanců, jiné vnímání rizik, přístup k BOZP. Jejich školení musí být jednoduché a srozumitelné (využívat vizualizace) včetně praktického zaškolení a ujištění se, že zaměstnanci rozuměli.

Pokud se v podniku sledují náklady s nějakou péčí a spoluúčast na nich mají rovněž zaměstnanci, roste podniková struktura. Proaktivní řízení BOZP zvyšuje angažovanost zaměstnanců, zlepšuje vnitřní klima, vnitropodnikovou kulturu a vnější pověst, uvedl doc. Ing. Teodor Beran, Ph.D. z Českého vysokého učení technického v Praze, který se ve své přednášce věnoval řízení nákladů na BOZP v podniku.

Technologie se rychle vyvíjejí a ovlivňují osobní a pracovní život. Senzory, internet věcí, který využívá nositelnou elektroniku - náramky, brýle, přilby a nositelné textilie pro pracovní oděvy se sensory, které detekují nebezpečí na pracovišti a chrání před riziky, a big data mohou významně snížit počet pracovních úrazů a nemocí z povolání. Jejich využívání ke zvýšení bezpečnosti se stává populární napříč světem. Prof. Ing. Zuzana Dvořáková, CSc. z Českého vysokého učení technického v Praze se zabývala digitalizací a jejími dopady na personalistiku.

O ochraně pracujících pro více zaměstnavatelů hovořil Ing. Marek Nechvátal. Vycházel z dotazníkového šetření, kdy sběr dat probíhal pomocí řízených rozhovorů (VÚBP) s předem stanovenou strukturou dotazů pro zaměstnavatele i zaměstnance, i ze statistik. Přibližně 5 % zaměstnaných uvedlo, že někdy v minulosti pracovalo nebo pracuje ve více než jednom zaměstnání a odhad rizika pracovního úrazu s pracovní neschopností je vyšší u těchto zaměstnanců než u zaměstnanců s 1 zaměstnáním přibližně až o 1/3.

Tematický blok č. 2 – Výzkumné aktivity v oblasti prevence rizik, BOZP, ergonomie, nanobezpečnosti a jejich využití v praxi zahájil Ing. Ondřej Varta, Ph.D. ze SÚIP. Především zdůraznil význam prevence, která často může zachránit zdraví a život. Každý 3. den se stane smrtelný pracovní úraz, denně 3 závažné pracovní úrazy. Podal přehled o činnosti SÚIP, například účast inspektorů práce na posuzování projektové dokumentace a kolaudačním řízení staveb vidí jako velmi přínosnou. K činnosti SÚIP patří i vyřizování odborných dotazů a reakce na podněty, které jsou spíše směřovány do oblasti pracovněprávních vztahů, než do BOZP.

Kyslíkové kopí je starou, ale méně známou metodou technického řezání materiálů, která je založena na jednoduchém principu spalování kyslíku. O ergonomii kyslíkového kopí v průmyslové praxi hovořil Mgr. et Mgr. Josef Senčík z VÚBP. Při správné úpravě kyslíkového kopí je možné snížit náročnost prováděných prací. Je však nutné dbát na optimální navržení podoby kyslíkového kopí.

„Nanočástice byly, jsou a budou. Jsou běžnou součástí životního prostředí a jejich vznik je nezávislý na lidské činnosti,“ říká doc Ing. et Ing. Karel Klouda, CSc., Ph.D., MBA z VÚBP a překvapivě doplňuje, že nejvíce se jich vyskytuje v koupelně, kam umístíme vonné svíčky. Mohou způsobit nebezpečí pro zdraví - toxicitu, oxidativní stres, zánětlivé procesy; fyzikální a chemické nebezpečí, ale lze je využít i pozitivně, například v medicíně a elektrotechnice.

Aktivity Fakulty bezpečnostního inženýrství s ohledem na BOZP shrnul prof. Dr. Ing. Aleš Bernatík, proděkan této fakulty. Studuje zde cca 1100 studentů ve všech formách studia, kromě výuky se zabývají vědou a výzkumem, nabízejí analýzy rizik, měření nebezpečných látek, znalecké posudky, školení, aktivity v oblasti průmyslu 4.0 v souvislosti s BOZP.

Výkopové a zemní práce patří mezi nejrizikovější práce na staveništích. O projektu Zvýšení ochrany zaměstnanců při pracovních činnostech ve výkopech informoval Mgr. et Mgr. Josef Senčík. V rámci projektu probíhala terénní šetření a studium podkladových materiálů k vybraným stavbám, které byly konzultovány s odborníky z oboru, byl vypracován možný obsahový návrh změn právních předpisů určených k další diskusi a návrhy na zvýšení BOZP.

3. tematický blok – Kvalita pracovního života, změny charakteru práce v důsledku postupující průmyslové revoluce – byl převážně zaměřen na činnost Oddělení analýz a prognóz VÚBP. Zahájila ho Ing. Iveta Mlezivová přednáškou o významu statistických dat a o práci s nimi. K lepšímu shromažďování statistických údajů vede mimo jiné výzva Evropské unie o zdokonalení prevence onemocnění, která jsou spojena s výkonem povolání. Podrobněji se získáváním dat zabýval Bc. Patrik Vidlář (ACREA ČR, spol. s r. o.).

Informační a znalostní systémy vytvořené VÚBP představila Mgr. Jiřina Ulmanová. Patří mezi ně odborná knihovna; oborový profilový fond, který zpřístupňuje dokumenty z oblasti BOZP; on-line knihovní katalog; digitální knihovna; portál BOZPinfo, jehož součástí je odborný časopis JOSRA; Encyklopedie BOZP nebo Znalostní systém BOZP.

Nástroj na získávání informací o subjektivně vnímané kvalitě pracovního života lidí vznikl v rámci projektu Kvalita pracovního života. Zde o něm hovořila Mgr. Naděžda Čadová ze Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i.

O projektech v minulosti i současnosti řešených Oddělením analýz a prognóz a jejich výsledcích informovaly Ing. Lenka Svobodová a Ing. Iveta Mlezivová. Při jejich řešení spolupracovali například s Vysokou školou ekonomickou, Vysokou školou báňskou, Přírodovědeckou fakultou Karlovy Univerzity, Sociologickým ústavem AV ČR, v. v. i. Jednalo se o věcná témata (násilí na pracovišti, výskyt stresu) nebo témata se zaměřením na cílové skupiny - děti a mládež, pracovníky ve věku nad 50 let, zahraniční pracovníky, agenturní zaměstnance, ženy ve sféře veřejných i soukromých služeb. Hlavním tématem je Kvalita pracovního života, teď aktuálně kvalita pracovního života v kontextu nastupujícího průmyslu 4.0., dále můžeme zmínit projekt Ergonomické stresory - kniha převedená do interaktivní podoby nebo BOZP v oblasti rostoucí zelené ekonomiky.

V posledním tematickém bloku nazvaném Správná praxe, zkušenosti, problémy a potřeby v oblasti BOZP z podnikové praxe si účastníci vyslechli přednášku o programu Bezpečný podnik Ing. Simony Zajícové ze SÚIP. Ing. Jiří Joura z Ministerstva vnitra, Mgr. Kamil Polák a Karel Lehmert ze Zařízení služeb pro Ministerstvo vnitra představili vítězné projekty v soutěži Správná praxe. Pro některé zaměstnavatele je již samozřejmostí poskytování příspěvků na sportovní aktivity, očkování, konzultace s odborníky z oblasti zdraví, několik druhů zdravých jídel v závodní jídelně apod. Co všechno poskytuje svým zaměstnancům vítězný podnik v soutěži Podnik podporující zdraví, vydalo na dlouhou přednášku MUDr. Vladimíry Lipšové ze Státního zdravotního ústavu.

Nová vodní linka Ústřední čistírny odpadních vod v Praze je technologický areál, do kterého se plánuje umožnit vstup veřejnosti. Některé činnosti související s provozem této linky budou probíhat i na povrchu, proto bylo zapotřebí provést hodnocení bezpečnosti návštěvníků. Poznatky z tohoto hodnocení shrnul Mgr. et Mgr. Josef Senčík.

Zdroj: bozpinfo.cz