Odborový svaz PHGN

V samém závěru loňského roku slavnostně podepsali v odborovém hotelu Olšanka v Praze předseda Odborového svazu PHGN Jan Sábel a předseda Zaměstnavatelského svazu důlního průmyslu Zdeněk Osner Dodatek číslo 1 kolektivní smlouvy vyššího stupně pro rok 2019. Vyjednávací týmy nakonec dosáhly kompromisu a 19. prosince mohlo dojít k slavnostnímu podpisu. O průběhu vyjednávání a situaci v těžebním průmyslu HGN hovořil s prvním místopředsedou OS PHGN, předsedou SOO CCG Most a šéfem odborového vyjednávacího týmu Jaromírem Frantou.

Jakou důležitost přisuzujete úspěšnému završení vyjednávání dodatku odvětvové smlouvy?
V odvětvové smlouvě, kterou jsme uzavřeli v říjnu loňského roku s platností do 30. prosince 2022 je i ustanovení, které nám umožňuje v případě potřeby smlouvu otevřít a její ustanovení změnit. To bylo také důvodem, proč jsme vyzvali zaměstnavatelský svaz k jednání o úpravě tarifních tabulek v důsledku zvyšování minimální mzdy. Kolektivní vyjednávání bylo ale náročné. Situace v těžebním průmyslu v rámci našeho Zaměstnavatelského svazu je velmi složitá. Důlní společnosti a další firmy řeší mnohdy i existenční problémy. Není jistě třeba připomínat, v jaké situaci se nachází důlní společnost OKD Ostrava, nebo jaká situace nastala na Mostecku v důsledku rozhodnutí minulé vlády o neprolomení územních limitů na lomu ČSA.

Jak k výzvě odborů na zahájení vyjednávání dodatku přistoupili zástupci zaměstnavatelského svazu?
V souvislosti se zvýšením minimální mzdy jsme vyzvali zaměstnavatelský svaz k zahájení kolektivního vyjednávání Dodatku číslo 1 ke stávající kolektivní smlouvě. Naším cílem byla úprava tarifních tabulek tak, aby se do nich promítlo navýšení minimální mzdy. Jedná se o tři tarifní tabulky, a to pro pracoviště v podzemí hlubinného dolu při hlubinné těžbě uhlí a uranové rudy, pro pracoviště s povrchovou těžbou uhlí a pro povrchová pracoviště hlubinných dolů a ostatních pracovišť mimo důl. S hlavním vyjednavačem ze strany zaměstnavatelů Františkem Ondrušem jsme se dohodli na termínu prvního kola vyjednávání. Samotný začátek vyjednávání bývá tradičně ostřejší. První tah ze strany zaměstnavatele byl kontroverzní, přišli s návrhem zrušit tarifní tabulky. S tak absurdním požadavkem od zaměstnavatelů jsem se za léta, co vedu odborový tým vyjednavačů, ještě nesetkal. Takže jsme si museli tyto věci vyříkat od plic. Poté už proces přešel do režimu klasického kolektivního vyjednávání.

Počítáte předem i s možností, že by vyjednávání mohlo skončit nezdarem?
Před zahájením vyjednávání si nepřipouštím myšlenku, že bychom se nedokázali dohodnout, najít kompromis. V samotném průběhu jsem nabyl dojmu, že i vrchní vyjednavač za zaměstnavatele František Ondruš cítí, že dohoda je nutná a musí být pro obě strany přijatelná. A to mě na celém procesu kolektivního vyjednávání baví. Samotný proces kolektivního vyjednávání byl složitý, ale nakonec jsme došli ke kompromisní dohodě. Nemáme se za co stydět. Tarifní tabulky jsme posunuli o konkrétní finanční částku, nikoliv o procenta, a to tak, aby nedocházelo k rozevírání mzdových nůžek. Pokud se minimální mzda bude zvedat dosavadním tempem, budeme na to v následujících letech reagovat a usilovat o to, aby se to promítlo do tarifních tabulek.

Jaký je tedy konkrétní výsledek?
Dojde k navýšení mezd v každém tarifním stupni u všech tarifních tabulek o 1400 korun. Hornické organizace a zaměstnanci by neměli být pozadu v růstu mezd vůči ostatním průmyslovým odvětvím. Na druhou stranu jsou odvětví, kde je větší prostor pro odbory při kolektivním vyjednávání než v důlním průmyslu. Mám tím na mysli třeba automobilový průmysl, ale hlavně státní sféru, kde se jedná více o politické rozhodnutí než kolektivní vyjednávání a političtí vyjednavači rozdávají ze státního rozpočtu, kdy lze použít heslo „z cizího krev neteče“. Bohužel uhlí je dnes negativně vnímáno a náš obor je v rámci toho utlumován. To se pochopitelně promítá i do mzdové oblasti. Možnosti důlních společností jsou dnes omezené. Firmy jsou zatěžovány různými finančními odvody, ekologickými daněmi, poplatky z vydobytého nerostu a hlavně emisními povolenkami, které už dosáhly maxima 23 eur za povolenku. To hraje i v rozpočtech jinak úspěšných firem významnou položku.

A jak tento výsledek kolektivního vyjednávání osobně hodnotíte?
Přes všechny tyto skutečnosti si myslím, že dosažený výsledek při vyjednávání Dodatku číslo 1 kolektivní smlouvy vyššího stupně pro letošní rok je uspokojivý. Odborové organizace jednotlivých důlních společností se mají při vyjednávání podnikové kolektivní smlouvy možnost odrazit od pevného základu, a to je pravý smysl a poslání odvětvové smlouvy. Navíc ne všechny odborové svazy v rámci ČMKOS dokáží vyjednat odvětvovou smlouvu a pravidelně do ní promítat růst minimální mzdy. Chtěl bych proto touto cestou poděkovat kolegům z vyjednávacího týmu našeho odborového svazu za trpělivost a profesionální přístup.

První místopředseda OS PHGN Jaromír Franta

Autor: Petr Kolev

Foto: ivz