Jan Smolka: Plujeme na jedné lodi
Při vyjednávání o kolektivní smlouvě na dalších pět let chtějí odboráři zachovat stávající model. Počet zaměstnanců se bude snižovat přirozeně, nikoliv propouštěním.
Letos vyprší platnost další pětileté kolektivní smlouvy uzavřené mezi společností Sokolovská uhelná a sdružením jejích odborových organizací. Jakých bylo uplynulých pět let z pohledu odborů? A jak je možné, že zatímco většina velkých firem v České republice v uplynulých letech zažila alespoň jednu stávku nebo stávkovou pohotovost svých zaměstnanců, SU se podobné situace vyhýbají. Na to, i řadu dalších věcí, jsme se zeptali Jana Smolky, předsedy Sdružení odborových organizací Sokolovské uhelné.
SU: Každý rok kolektivní smlouva uzavřená ještě před koncem roku, pravidelné nárůsty mezd... až nezvyklý klid. Jsou opravdu vztahy mezi vedením společnosti a odbory tak idylické?
Smolka: „Řekl bych, že jsou na velmi dobré úrovni. Hlavně proto, že jsme si s vedením firmy vždy dokázali otevřeně říct vše, včetně věcí, které nejsou jedné nebo druhé straně vždy příjemné. Je lepší vyříkat si takové věci hned, než pak řešit nějaké vyhrocené situace. A osobně si velmi vážím toho, že to takhle funguje.“ SU: Ukončení platnosti pětileté smlouvy je příležitostí k ohlédnutí. Jakých těch pět let vlastně bylo? Smolka: „Pro zaměstnance firmy to bylo rozhodně dobrých pět let. Každý rok se nám podařilo s vedením firmy dojednat velmi slušné podmínky pro zaměstnance ať jde o mzdy nebo benefity. Za velký úspěch považuji například navýšení sociálního fondu z 25 na 30 milionů korun. Když přihlédneme k tomu, že současně poklesl počet pracovníků firmy, je reálný nárůst této částky ještě vyšší. Navíc se zvýšily i možnosti čerpání z tohoto fondu. Dnes z něj mohou zaměstnanci čerpat například na fitness, rehabilitace nebo lékařské pomůcky. A zájem o tento druh čerpání je skutečně veliký.“ SU: Není trochu divné, když šéf odborů vydává pokles počtu zaměstnanců za pozitivní jev? Smolka: „Pozitivní je to, jak k němu došlo. Díky přirozeným odchodům. Tedy žádné propouštění. Samozřejmě bychom mohli jako odbory hrozit stávkou a chtít zachování počtu pracovních míst na úrovni z doby před deseti nebo patnácti lety. Výsledkem by ale dřív nebo později bylo naopak plošné propouštění. Nemusí se to každému líbit, ale je to fakt. Stejně jako to, že všichni, vedení firmy i odbory plujeme na jedné lodi. A společným cílem je, aby fungovala. I když motivy můžeme mít různé.“ SU: Nemůže k tomu samému vést to, že počet zaměstnanců firmy sice klesá, ale zároveň v uplynulých letech ve firmě naopak výrazně rostly mzdy? Smolka: „Samozřejmě naším cílem bylo vždy dosáhnout odpovídajícího mzdového ohodnocení. Ale vždy tak, aby se zvyšování mezd nestalo podnětem pro snižování stavu zaměstnanců. To platilo v předchozích pěti letech stejně jako při sjednávání kolektivní smlouvy na rok 2010. Pokud se tedy zvyšují mzdy, je snaha, aby takový růst byl i v návaznosti na produktivitu práce. A to, že se podařilo dosáhnout výsledku kdy z nárůstu 1000 korun jde plných osm set do tarifu, to považuji za velmi slušné.“ SU: Nicméně letos platy porostou jen o čtyři procenta. Znamená to tedy, že růst produktivity práce ve firmě zbrzdil? Smolka: „To nesouvisí jen s produktivitou, ale především s reálnou situací na trhu, i postupným útlumem těžby. Ano, mohli jsme požadovat sedm jako v minulých letech, ale bylo nám jasné, že to není reálné. O tom, že právě letošní rok bude tím, kdy na naši firmu dopadnou důsledky ekonomické krize, jsme věděli s velkým předstihem z našich pravidelných schůzek s vedením firmy, i z jednání dozorčí rady firmy, kde máme tři své zástupce. A snažili jsme se najít to nejlepší řešení. Tedy ne takové, které bude momentálním vítězstvím pro jednu nebo druhou stranu, ale které bude nejlepší pro naše zaměstnance.“ SU: Znamená to tedy, že letos se budou muset zaměstnanci firmy rozloučit i s mimořádnými odměnami? Smolka: „Ty jsou nad rámec jak té pětileté, tak roční kolektivní smlouvy. Nicméně máme příslib vedení společnosti, že pokud to bude podložené výsledky, budou odměny vyplacené i v letošním roce. Jejich výše ale samozřejmě záleží na tom jak se bude vyvíjet ekonomika firmy.“ SU: V letošním roce budou odbory jednat ale především o kolektivní smlouvě na dalších pět let. Co bude hlavním tématem? Smolka: „Především výhled společnosti do úplného vyuhlení. Cílem je, aby pokles zaměstnanosti dál probíhal přirozenou cestou tak, aby nebyla ohrožena sociální stabilita i chod společnosti. A tak to máme i dohodnuto s vedením společnosti.“ autor, zdroj, : http://www.suas.cz
