Odborový svaz PHGN

Dne 10. června 2020 byl přijat zákon č. 285/2020 Sb., který novelizuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Vládní návrh novely je kompromisem mezi požadavky Ministerstva práce a sociálních věcí, zaměstnavateli a odbory. Účinnosti nabyla novela 30. července 2020, avšak v případech, kdy je třeba, aby dotčené subjekty měly čas se na změnu připravit nebo v případech, kdy se nové nároky odvozují od kalendářního roku, nabývají vyjmenovaná ustanovení účinnosti 1. ledna 2021. V našich článcích se postupně zabýváme jednotlivými tématy s upozorněním na ty změny, které považujeme z hlediska našich členů za důležité. Dnes jsou na řadě překážky v práci, a to jak na straně zaměstnance, tak i na straně zaměstnavatele.

Zákoník práce – 4. část

Překážky v práci

Překážky v práci na straně zaměstnance upravuje zákoník práce v § 191 až 206. Došlo ke zpřesnění ustanovení, které upravuje překážku v práci na straně zaměstnance, kterou je dlouhodobá péče v případech podle § 41a až 41c zákona o nemocenském pojištění1. Obsahově se tato úprava nemění, došlo však k jejímu přeformulování, neboť, jak uvádí důvodová zpráva „Dosavadní znění je výsledkem poslaneckého pozměňovacího návrhu a pro praxi je zavádějící. Nově se textace ustanovení zpřesňuje s důrazem na pozitivní formulaci.“ Nový text tedy zní: „Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče v případech podle § 41a až 41c zákona o nemocenském pojištění, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.“

Překážky z důvodu obecného zájmu

Pozitivní změnu pro zaměstnance přinesla úprava týkající se jednoho typu překážky v práci z důvodu obecného zájmu, která byla vtělena do návrhu na základě poslanecké iniciativy.

V § 203 odst. 2 písm. h) zákoník práce upravuje jednu z překážek v práci na straně zaměstnance z důvodu obecného zájmu a to „k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež, a pro obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže;“.  Podtržený text je text nově vložený.

Při této překážce přísluší zaměstnanci „pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele, a za podmínky, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné práce se nevyžaduje, jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež.  Zaměstnanci přísluší za podmínek podle § 203a pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku nejvýše za 1 týden v kalendářním roce.“ (Opět nově vložený text je podtržený.)

Pracovní volno s náhradou mzdy

Podmínky, za jakých náleží podle § 203 odst. 2 písm. h) zákoníku práce pracovní volno s náhradou mzdy, jaká je maximální výše náhrady mzdy a nárok zaměstnavatele na refundaci této náhrady stanoví nový § 203a:

„Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež

(1) Pracovní volno podle § 203 odst. 2 písm. h) s náhradou mzdy nebo platu přísluší zaměstnanci pouze, pokud se jedná o akci pořádanou právnickou osobou,

a) zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a

b) práce s dětmi a mládeží je její hlavní činností. Tuto skutečnost musí zaměstnanec zaměstnavateli prokázat.

(2) Maximální výše poskytnuté náhrady mzdy nebo platu činí výši průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno, vyhlášené podle zákona upravujícího zaměstnanost.

(3) Zaměstnavatel má nárok na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu; nehradí se náhrada mzdy nebo platu nad rozsah stanovený tímto zákonem. Úhradu poskytuje na žádost okresní správa sociálního zabezpečení podle sídla zaměstnavatele, je-li jím právnická osoba, nebo podle místa trvalého pobytu zaměstnavatele, je-li jím fyzická osoba. Zaměstnavatel musí doložit poskytnutí náhrady mzdy nebo platu a splnění podmínek pro její poskytnutí.“

Nová úprava překážek v práci na straně zaměstnance nabude účinnosti 1. ledna 2021.

Překážky v práci na straně zaměstnavatele

Z ustanovení o překážkách v práci na straně zaměstnavatele doznalo změny pouze jedno a to § 210, který stanoví, že „Doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do směny,“ (dříve „pracovní doby“) „se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se zaměstnanci mzda nebo plat nekrátí. Jestliže však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda“ (vypuštěno „nebo plat“) „ušla, přísluší mu náhrada mzdy“ (vypuštěno „nebo platu“) „ve výši průměrného výdělku.“

Pokud jde o změnu spočívající v použití termínu „směna“ místo „pracovní doba“, jde o zpřesnění tak, aby bylo zřejmé, že jako doba překážky v práci na straně zaměstnavatele se posuzuje pouze doba strávená jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do jeho rozvržené směny.

Druhá změna spočívající ve vypuštění pojmů „plat“ byla přijata proto, že pravidla upravující poskytování platu2 defacto neumožňují, aby v uvedeném případě zaměstnanci „plat“ ušel. Novelizované znění § 210 upravující překážku v práci na straně zaměstnavatele nabylo účinnosti 30. července 2020.

Mgr. Markéta Marinková, JUDr. Antonín Těšík, svazoví právníci

Vysvětivky označené v textu 1 a 2:

1§ 41a odst. 1 až 3:

(1) Nárok na dlouhodobé ošetřovné má pojištěnec, který pečuje o osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí, a nevykonává v zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřovné náleží, nebo v jiném zaměstnání práci, jde-li o zaměstnance, ani osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou.

(2) Ošetřovanou osobou se pro účely dlouhodobého ošetřovného rozumí fyzická osoba, u které a) došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče alespoň 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích, nejde-li o akutní lůžkovou péči standardní poskytovanou ošetřované osobě za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně 85); za den hospitalizace se považuje též den přijetí ošetřované osoby do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče a den propuštění z takového zařízení, a

b) je předpoklad, že její zdravotní stav po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů.

(3) Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné je, že pojištěnec je

a) manželem (manželkou) ošetřované osoby nebo registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) ošetřované osoby,

b) příbuzným v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo je její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc,

c) manželem (manželkou), registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) nebo druhem (družkou) fyzické osoby uvedené v písmenu b), nebo

d) druhem (družkou) ošetřované osoby nebo jinou fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti.

2§ 109 odst. 3 zákoníku práce:

Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je

a) stát,

b) územní samosprávný celek,

c) státní fond,

d) příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů,

e) školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona, nebo

f) regionální rada regionu soudržnosti, s výjimkou peněžitého plnění poskytovaného občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky.

JUDr. Antonín Těšík, Mgr. Markéta Marinková, právníci OS PHGN