Jak se vyvíjela životní úroveň Čechů v uplynulých dvaadvaceti letech?
Vývoj výše průměrného měsíčního příjmu domácností českých zaměstnanců za poslední dvě dekády, procentní nárůst příjmů domácností seniorů, struktury spotřeby, úspor a zadlužení domácností. To vše najdete v publikaci Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v ČR v letech 1993 - 2015, kterou vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.
Průměrný měsíční příjem domácností zaměstnanců se v letech 1993 – 2015 zvýšil ze 3 571 na 14 036 korun na jednoho jejího člena. Větší procentní nárůst zaznamenaly domácnosti důchodců, když jejich průměrný měsíční příjem na osobu byl v roce 2015 o více než 9 tisíc korun vyšší než v roce 1993 a činil 12 207 korun.
V publikaci mimo jiné najdete, že:
- průměrná měsíční mzda zaměstnance v národním hospodářství (na přepočtené počty) se zvýšila od roku 2000 z 13 219 na 26 467 korun (v metodicky srovnatelném období nominální index 2015/2000 činil 200,2 %),
- průměrná měsíční výše starobního důchodu vzrostla z 2 734 korun v roce 1993 na 11 331 korun v roce 2015,
- index spotřebitelských cen 2015/1992 dosáhl 277,1 %, přičemž nejvyšší byl vzestup cen v letech 1993 - 1998; největší podíl na růstu cen pro domácnosti měly ve sledovaných letech bydlení a výživa, což zasáhlo zejména domácnosti důchodců,
- v roce 2015 vydal člen zaměstnanecké domácnosti za nákup zboží a služeb průměrně za měsíc 11 543 korun, což představovalo navýšení proti roku 1993 o 8 169 korun. Celkově ale přírůstek výdajů za celé období zaostal za přírůstkem měsíčních příjmů,
- z dostupných dat ČNB vyplynulo, že vklady domácností vzrostly z 314,0 miliard korun v roce 1993 na 2 034,7 miliardy korun v roce 2015,
- zadluženost českých domácností u bank vzrostla z 114,8 miliard korun v roce 1993 na 1 323,7 miliardy korun v roce 2015, přičemž zcela převažovaly korunové půjčky (od roku 2000 zejména hypoteční a jiné úvěry na bydlení).
V publikaci lze dohledat také vývoj a podrobnější struktury příjmů a výdajů domácností, mezd, úvěrů a úspor. Při zpracování se vycházelo především z dat Českého statistického úřadu, včetně zařazení nejaktuálnějších údajů ze šetření „Příjmy a životní podmínky domácností“ a byly také použity údaje České národní banky o zadluženosti a úsporách českých domácností. Nechybí ani přehledy o vývoji životního a existenčního minima a minimální mzdy.
Zdroj: MPSV