Odborový svaz PHGN

V loňském a letošním roce došlo ke dvěma rozsáhlým novelizacím zákoníku práce:

1. Dne 19. září loňského roku nabyla platnosti novela zákoníku práce (zákon č. 281/2023 Sb.) s tím, že jednotlivé části nabyly účinnosti 1. října 2023 (většina), 1. ledna 2024 a 1. ledna 2029 (ty se týkají práce ve zdravotnictví). Jejím obsahem byla především zásadní úprava dohod mimo pracovní poměr, nové informační povinnosti pro zaměstnavatele, úprava práce na dálku, úprava doručování, zpřesnění dikce upravující nepřetržitý denní odpočinek a odpočinek v týdnu. Touto novelou jsme se podrobně zabývali v předchozích číslech HGN. Podrobné informace jsou k dispozici i na webových stránkách svazu a všem členům jsme též zaslali vzor dohody o provedení práce.
2. Dne 31. července letošního roku nabyl platnosti zákon č. 230/2024 Sb., který novelizuje zákoník práce s účinností od 1. srpna 2024 a 1. ledna 2025. Této novele se říká „transpoziční“, protože by měla obsahovat úpravy vyhovující požadavkům Evropské unie v oblasti pracovního práva (podle našeho názoru tomu tak úplně není). Nejdůležitější ustanovení této novely jsou podrobně rozebrána v samostatném článku v tomto čísle. Poslaneckým návrhem se do zákona dostala také nová úprava výpočtu renty (náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti) uchazeče o zaměstnání. Té jsme se podrobně věnovali v zářijovém čísle HGN.
3. Tzv. flexibilizační novela zákoníku práce – jde o návrh, který by podle předkladatele měl umožnit, aby pracovněprávní vztahy byly flexibilnější. Ve výsledku by to znamenalo menší ochranu zaměstnance. Sem patří návrhy, o kterých občas slyšíte či čtete – např. zkrácení výpovědní lhůty, upřednostnění bezhotovostních výplat mzdy, umožnění práce 14 letým bez skončení povinné školní docházky. Pokud jde o výpověď bez uvedení důvodu, tak ta v oficiálním návrhu sice není, ale diskutuje se o tom, že ji navrhne některý vládní poslanec. Tento vládní návrh novely zákoníku práce, dosud není platný, teprve započal svoji „pouť“ parlamentem.

Pokud se chcete podívat na úplné znění zákoníku práce v platném znění, lze jej najít na oficiálních stránkách Elektronické sbírky zákonů a mezinárodních smluv. Adresa je: e-sbirka.cz. Nově se ve sbírce uvádí novelizované předpisy rovnou se zapracovaným zněním (i když jednotlivé novelizace lze také dohledat). Vydavatel sbírky má 30 dní od schválení předpisu na to, aby stihl na těchto stránkách uveřejnit rovnou úplné znění. Zákoník práce je zde k dispozici ve znění obou novel uvedených v odstavcích 1) a 2) výše.

A jak je to tedy s tím pojištěním u dohod o provedení práce?

Jedno z čísel HGN bylo věnováno dohodám mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti), protože u těch došlo novelou uvedenou výše v odstavci 1) k zásadním změnám. Nová úprava institutu dohody o provedení práce je završena zákonem č. 163/2024 Sb., kterým se mění zákon o nemocenském pojištění (zákon č. 187/2006 Sb.). Po dlouhých odborných diskuzích, vedených snahou vyhovět všem zainteresovaným stranám, byl nakonec zaveden režim tzv. „oznámené dohody“. Česká správa sociálního zabezpečení k němu na svých webových stránkách uvádí:

„DPP“ (dohoda o provedení práce) „bude nově považována buď za klasické (ostatní) zaměstnání, nebo za zaměstnání malého rozsahu (ZMR). Záležet bude na výši sjednaného příjmu za kalendářní měsíc. Jedinou výjimkou budou DPP v tzv. režimu oznámené dohody. Tento režim bude možné uplatnit pouze na DPP u jednoho zaměstnavatele, a to u toho, který si „rezervuje“ zaměstnance jako první. Režim oznámené dohody se bude poprvé uplatňovat na měsíc leden 2025, v termínu od 1. 1. 2025 do 20. 2. 2025.

V režimu oznámené dohody pak bude rozhodná částka pro účast na pojištění ve výši 25% průměrné mzdy stanovené podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů. Výši rozhodné částky vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením – předpokládá se, že půjde o částku mírně vyšší než současný limit 10 000 Kč. Podrobnější informace včetně přesné výše limitu budou zveřejněny na podzim tohoto roku.“

    Příklady s předpokladem, že „rozhodná částka“ pro účast na pojištění je 11 000 Kč a pro „zaměstnání malého rozsahu“ (stávající) částka 4000 Kč:

1. Zaměstnanec má jednu DPP u jednoho zaměstnavatele a jeho příjem nedosahuje 11 000 Kč za měsíc. Pokud bude dohoda v režimu oznámené dohody (bude tak zaměstnavatelem oznámena na ČSSZ), pojistné na sociální zabezpečení ani zdravotní pojištění se z ní neplatí.
2. Zaměstnanec má DPP v režimu oznámené dohody, odměna činí alespoň 11 000 Kč. Odvody na pojištění se platí. Pokud zaměstnanec není státním pojištěncem a pokud měsíční odměna nedosahuje výše minimální měsíční mzdy, doplácí zaměstnanec i doplatek pojistného na zdravotním pojištění až do výše minimální mzdy.
3. Zaměstnanec má více DPP, ale jsou jen u jednoho zaměstnavatele, který oznámil záměr uplatňovat režim oznámené dohody. Tento režim (oznámené dohody) se vztahuje na všechny DPP u tohoto zaměstnavatele. Pro odvody pojistného stále platí hranice 11 tisíc Kč, a to pro všechny DPP u jednoho zaměstnavatele.  Pokud součet dohod nedosáhne hranice, pojištění se neplatí. Pokud součet výdělků z dohod hranici 11 000 Kč dosáhne, odvádí se sociální i zdravotní pojištění z celého výdělku.
4. Zaměstnanec má DPP u více zaměstnavatelů. Režim oznámené dohody může zaměstnavatel uplatnit, pokud ho oznámil včas, tj dříve než jiný zaměstnavatel.  Pro jeho dohodu (nebo více dohod) bude platit hranice pro odvádění pojistného 11 000 Kč. U každého jiného zaměstnavatele už bude limit pro odvádění pojistného nižší, konkrétně 4 000 Kč (bude-li DPP zaměstnáním malého rozsahu).

Záměr uplatnit režim oznámené dohody lze oznámit nejdříve od prvního dne kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, od něhož zaměstnavatel hodlá režim uplatnit. Nelze jej však oznámit dříve než v den, kdy zaměstnavatel oznámil datum nástupu zaměstnance do zaměstnání. Záměr uplatnit režim oznámené dohody lze oznámit do 20. kalendářního dne, který následuje po kalendářním měsíci, za který režim oznámené dohody hodlá uplatnit. Například:

• Zaměstnanec má nastoupit do zaměstnání 1. května a má jít o režim oznámené dohody.
• Zaměstnavatel je povinen oznámit nástup zaměstnance do 20. dne následujícího měsíce, tj. do 20. června.
• Záměr uplatit režim oznámené dohody lze oznámit od 1. dne kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, od něhož chce zaměstnavatel režim uplatnit, do 20. dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, za který se má režim uplatňovat. V daném příkladu může zaměstnavatel oznámit záměr uplatnit režim oznámené dohody od 1. dubna do 20. června. Ale s omezením uvedeným dále.
• Záměr oznámit uplatnění režimu nelze dříve, než zaměstnavatel nahlásil nástup zaměstnance. Takže pokud zaměstnavatel nahlásil nástup zaměstnance 2. května, může uplatnit režim nejdříve 2. května.  Režim oznámené dohody lze uplatnit jak současně s oznámením o nástupu zaměstnance, tak zvlášť (ale až po oznámení nástupu, nikoliv před oznámením).

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud zaměstnavatel bude mít zájem uzavřít dohodu nebo dohody o provedení práce s výdělkem od 4 000 Kč do 11 000 Kč, aniž by z nich bylo placeno pojištění, bude ho zajímat, zda uchazeč již má jinde uzavřenou DPP v režimu oznámené dohody.

Stejně tak platí i pro zájemce o uzavření DPP, má-li jich více nebo má v úmyslu jich mít více a neplatit pojištění, že by si měl dobře promyslet, jaká bude odměna z dohod, zda budou u jednoho nebo více zaměstnavatelů a který zaměstnavatel by měl uplatnit režim oznámené dohody (tj. jako první).

Při existenci více zaměstnavatelů tedy platí „kdo dřív přijde, ten dřív mele“, resp. „kdo dřív hlásí, ten míň platí“.

Dne 24. září 2024, Mgr. Markéta Marinková