Odborový svaz PHGN

V současné době se kolem důlní společnosti OKD odehrává velké drama, do jehož řešení se zapojila vláda, ministři, zaměstnavatelé a samozřejmě i odbory. OKD se již delší dobu nachází ve špatné finanční a těžební situaci. Na konkrétní nebezpečí a možné dopady na zaměstnanost v Moravskoslezském kraji již dlouho upozorňuje předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík.

Na posledním zasedání rady OS PHGN jste informoval členy, že rok 2016 bude pro OKD kritický a je otázka, zda přežije. Z jakých informací jste vycházel, čím je tato krize způsobena?

Je to způsobeno tím, že neustále klesá cena uhlí a vzhledem k tomu, že provozní kapitál OKD činil podle informací z konce října asi 75 milionů eur. Navíc se letos očekává další pokles cen koksovatelného uhlí. Za těchto podmínek může OKD těžko dál normálně fungovat, když už dnes je ve velké ztrátě.

NWR nedávno oznámila, že ukončí těžbu na Dolu Paskov o rok dřív, než se dohodla s vládou a vyzvala ji, aby důl odkoupila. Uvažuje rovněž o prodeji dalších dolů a žádá po vládě 4 miliardy na zachování těžby. To by byl konec OKD?

Pokles ceny uhlí je pouze jednou z příčin problémů OKD. Druhou příčinou je, že NWR a potažmo OKD nasekali v minulosti obrovské dluhy a přitom nevytvářely patřičné rezervy na horší časy, které zákonitě nastaly. Na zadlužení NWR i OKD se nejvíce podílel Zdeněk Bakala, který z těchto společností vytěžil, co se dalo, bez ohledu na to, jaké to bude mít dopady. Otázka, zda skončí Paskov nebo jiná lokalita, zda ji koupí či nekoupí stát, nebo někdo jiný není směrodatná. Pro hornické odbory je podstatné, zda lidé budou mít práci a uživí své rodiny. Problém nemá pouze Důl Paskov, ale i lokality Lazy a Darkov. Zaměstnanci ze zrušených provozů by mohli přejít do jiných lokalit. K 1. říjnu pracovalo v OKD 10 354 kmenových zaměstnanců a kolem 3000 v dodavatelských firmách. Není problém tyto převést tyto lidi na jiné lokality a ukončit smlouvy s dodavatelskými firmami.

V prosinci se v Praze konala konference o surovinové politice a jejím vlivu na zaměstnanost v těžebním průmyslu, na které jste s ministrem Mládkem měl zajímavou výměnu názorů. Co jste mu k situaci v OKD, a v těžebním odvětví řekl?

Opravil jsem pana ministra pouze v tom, že Bakala ani předešlí vlastníci nejsou úplně těmi hlavními viníky. Tím je vláda, která za ministra průmyslu Vladimíra Dlouhého privatizovala Důl ČSM a další doly a nepřijala žádná opatření, aby ochránila nerostné bohatství státu a pracovní místa, nezajistila ve smlouvách, aby vlastník musel odkládat finance na případné technické likvidace dolů a mnoho dalších opatření. Hlavním viníkem je tehdejší vláda, která špatně privatizovala OKD a dopustila privatizaci asi 40 tisíc bytů OKD při prodeji OKD Bakalovi. Ten na nich nesmírně zbohatl a navíc zadlužil RPG Byty, když si na ně vzal úvěr 3,5 miliardy korun, aby mohl vyplatit dividendy akcionářům. Dnes by stačilo, kdyby Bakala vytáhl z kapsy pár miliard z těch asi 50 miliard korun, které vytěžil z OKD, a vložil je do důlní společnosti, aby mohla dál těžit a zaměstnávat lidi. Ale panu Bakalovy zjevně na lidech vůbec nezáleží, což není žádná novinka.
Pro odbory je prioritní zachovat za slušnou mzdu lidem práci a v případě, že by přeci jen došlo k zavírání lokalit, zajistit odcházejícím zaměstnancům nadstandartní finanční a sociální vypořádání. Hornické odbory jsou rozhodně proti tomu, aby stát jakkoliv finančně podpořil NWR. Žádáme, aby důlní společnost, nebo provozy vlastnil stát, nebo jiný investor, který bude chtít těžit a slušně platit své zaměstnance.

K částečnému řešení vzniklé situace by mohly přispět předčasné odchody horníků do starobních důchodů. Hornické odbory o ně usilovaly dvě desítky let. Sobotkova vláda příslušnou novelu zákona schválila a podstoupila ji do parlamentu. Je to řešení?

Určitě to pomůže. V OKD pracuje tři tisíce zaměstnanců dodavatelských firem a ti by z OKD měli odejít. Průměrný věk horníka je 46 let, podle stávající novely zákona by mohlo ročně odejít do předčasného důchodu 120 až 150 lidí zpětně i za roky 2014 a 2015. Je tedy zřejmé, že by schválení předčasných důchodů významně přispělo k řešení vzniklé situace v OKD. Horníci by mohli odejít bez stresů. Předčasné důchody pro hlubinné horníky jsou ve stávající situaci jedním z nezbytných kroků, které je třeba udělat.

Situace v OKD je kritická, ale ani další důlní společnosti na tom nejsou nejlépe. Hornictví v Česku spěje ke kolapsu. Skutečně národní hospodářství, průmysl a domácnosti černé a hnědé uhlí už nepotřebují?

Dnes je prý vrahem Evropy kysličník uhličitý, těžba a spalování uhlí v elektrárnách a teplárnách. Evropská unie a Česká republika zezelenaly a chtějí zavírat doly a propouštět zaměstnance, ale přitom jim nevadí, že se do Evropy ročně doveze přes 240 milionů tun uhlí ze Spojených států a Austrálie. Přitom na skládkách OKD leží jeden milion tun uhlí a topíme se v obrovských problémech.

Pokud dojde k dramatickému omezení těžby v OKD, nebo k pádu důlní společnosti, nehrozí dominový efekt v podobě růstu nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji?

Pokud se Česká republika odřízne od vlastního nerostného bohatství, bude muset za tři nebo čtyři roky uhlí dovážet z USA, Austrálie a Polska za neskutečně vysoké ceny, což se promítne do růstu cen tepla a elektřiny. Tisíce domácností nebudou schopné platit za teplo a podobně jako v Anglii, kde asi čtyři miliony domácností nejsou schopné platit za nesmírně drahé teplo, u nás vznikne energetická a tepelná chudoba. Nehledě na malé a střední firmy, které budou muset propouštět zaměstnance.

Předseda SHO Jaromír Pytlík při fárání na Dole Lazy (ilustrační foto)

autor: Petr Kolev

foto:IVZ

článek vyšel v měšíčníku Horník-geolog-naftař 1/2016