Jdi na obsah Jdi na menu
 

Informace o návrhu zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří

19. 2. 2025

 

Sněmovní tisk 894

Stav projednávání ke dni 19. února 2025

 

Skupina poslanců

(Viktor Vojtko, Zbyněk Stanjura, Marian Jurečka, Pavla Pivoňka Vaňková, Jiří Navrátil, Michael Kohajda, Miloš Nový, Martin Dlouhý, Jan Skopeček, Jan Bauer) předložila sněmovně návrh zákona 16. 1. 2025.

Návrh zákona rozeslán poslancům jako tisk 894/0 dne 17. 1. 2025.

Navrhovatel navrhl sněmovně projednávání návrhu zákona tak, aby sněmovna s ním mohla vyslovit souhlas již v prvém čtení (§ 90 odstavec 2 zákona č. 90/1995 Sb, o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů).

Návrh zaslán vládě k vyjádření stanoviska 20. 1. 2025. Vláda zaslala souhlasné stanovisko 31. 1. 2025.

Podle předkladatelů

Navržený zákon

zavádí povinnost zaměstnavatele vůči zaměstnancům, kteří u něho vykonávají rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek, přispívat těmto zaměstnancům ve stanovené výši na jejich penzijní připojištění se státním příspěvkem (dále jen „penzijní připojištění“) nebo na doplňkové penzijní spoření.

Cílem

navrženého zákona je přispět k tomu, aby tito zaměstnanci na svých produktech III. penzijního pilíře nashromáždili dodatečné peněžní prostředky, z nichž by mohli financovat své životní potřeby v letech před dosažením důchodového věku v podobě tzv. předdůchodu.

Doplňuje se tak systém, který byl zákonem č. 417/2024 Sb. s účinností od 1. ledna 2025 zaveden v důchodovém pojištění pro zaměstnance vykonávající rizikovou práci zařazenou do čtvrté kategorie. Systém zavedený v důchodovém pojištění spočívá v tom, že zaměstnancům se po určitém počtu směn odpracovaných v rizikovém zaměstnání snižuje důchodový věk o 15 až 60 měsíců (§ 37e zákona o důchodovém pojištění) a zaměstnavatelům těchto zaměstnanců se stanoví povinnost platit zvýšené pojistné na sociální zabezpečení (§ 7 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

Platná právní úprava

V České republice je III. penzijní pilíř představován především penzijním připojištěním se státním příspěvkem a doplňkovým penzijním spořením. Do III. penzijního pilíře v širším smyslu bývají někdy zahrnovány další daňově podporované produkty spoření na stáří, jimiž jsou penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění, soukromé životní pojištění a dlouhodobý investiční produkt.

Penzijní připojištění

představuje starší systém z doby před rokem 2013 a nelze do něj nově vstupovat, ale stále ještě v něm setrvává významná část účastníků. Lze z něj kdykoli bezplatně přejít do doplňkového penzijního spoření.

Doplňkové penzijní spoření

je novější systém, který funguje od roku 2013.

Oběma systémům

je společné, že do nich účastníci vstupují dobrovolně, na základě individuálních smluv mezi nimi a penzijní společností, bez ingerence zaměstnavatele. Účastníci svěřují penzijní společnosti peněžní prostředky v podobě příspěvků, které penzijní společnost shromažďuje v transformovaných nebo účastnických fondech a investuje je na účet účastníků podle stanovených pravidel. V obou systémech se k příspěvkům účastníka při splnění zákonem stanovených podmínek poskytuje státní příspěvek, který se však neposkytuje k příspěvkům, které za účastníka platí zaměstnavatel. V obou systémech jsou definovány podmínky, za nichž mohou účastníci čerpat ze svých prostředků jednotlivé dávky.

Příspěvek zaměstnavatele

V obou systémech je umožněno, aby příspěvky účastníka nebo jejich část platil za účastníka jeho zaměstnavatel. Povinnost zaměstnavatele přispívat však není stanovena zákonem a záleží na rozhodnutí konkrétního zaměstnavatele, zda bude zaměstnancům na produkty III. penzijního pilíře přispívat. V některých případech může tato povinnost vyplývat z pracovních smluv, kolektivních smluv, kolektivních dohod nebo z vnitřních předpisů zaměstnavatele.

Příspěvky zaměstnavatele představují na straně zaměstnavatele náklad na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a proto mu snižují základ daně z příjmů. Na straně zaměstnance jsou do výše 50 000 Kč ročně (spolu s dalšími daňově podporovanými produkty spoření na stáří) osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob, čímž v tomto rozsahu snižují i vyměřovací základ zaměstnance a zaměstnavatele na pojistné na sociální zabezpečení a pojistné na zdravotní pojištění.

Předdůchod

V doplňkovém penzijním spoření existuje navíc institut tzv. předdůchodu. Jeho podstata spočívá v tom, že účastník může v době nejdříve 5 let před dosažením věku pro přiznání starobního důchodu čerpat měsíčně splátku penze při splnění stanovených podmínek. V penzijním připojištění sice nelze předdůchod čerpat, ale účastník může své prostředky z penzijního připojištění kdykoli bezplatně převést do doplňkového penzijního spoření, což mu následně umožní čerpání předdůchodu.

Podmínkou pro čerpání předdůchodu je, aby účastník dosáhl spořící doby nejméně 120 měsíců, resp. 60 měsíců u smluv uzavřených do 31. prosince 2023 (do této doby se započítává i doba účasti v penzijním připojištění), dosáhl alespoň věku, který je o pět let nižší než věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod z důchodového pojištění, a měl naspořenou dostatečnou částku tak, aby měsíční splátka penze činila alespoň 30 % průměrné mzdy (13 532 Kč) a penze byla vyplácena nepřerušovaně alespoň po dvou let (324 768 Kč) až 5 let (811 920 kč) Pro posouzení nároku na penzi z doplňkového penzijního spoření se u žen při stanovení důchodového věku postupuje jako u mužů stejného data narození.

S čerpáním předdůchodu jsou spojeny i výhody v systému veřejného zdravotního pojištění (status státního pojištěnce). Tyto výhody platí po dobu čerpání této dávky. V důchodovém pojištění se doba čerpání předdůchodu považuje za vyloučenou dobu pro účely výpočtu starobního důchodu do okamžiku dosažení důchodového věku potřebného pro vznik nároku na důchod.

Předdůchod tak může pomoci k překlenutí případného obtížného období ve věku blízkém důchodovému věku, kdy může být ztíženo uplatnění na trhu práce a zvýšena tendence odejít z tohoto důvodu do předčasného důchodu, který má ovšem za následek trvale snížený starobní důchod.

Hlavní body navrhované právní úpravy

Navržený zákon

  • zavádí povinnost zaměstnavatele přispívat zaměstnancům, kteří u něho vykonávají rizikovou práci zařazenou do třetí kategorie pro vybrané faktory pracovních podmínek, každý měsíc na jejich penzijní připojištění nebo na doplňkové penzijní spoření (§ 3); výše příspěvku se odvíjí od vyměřovacího základu, jehož zaměstnanec v daném měsíci dosáhl, a od počtu směn rizikové práce, které v daném měsíci odpracoval,
  • zavádí informační povinnost zaměstnavatele vůči zaměstnancům týkající se práva na povinný příspěvek a způsobu jeho uplatnění (§ 5),
  • zavádí povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci jednorázové potvrzení o zaplacení povinného příspěvku (§ 6),
  • upravuje přestupky spočívající v porušení povinností zaměstnavatele podle navrženého zákona a stanoví za ně správní tresty (§ 7),
  • rozšiřuje působnost orgánů inspekce práce na kontrolu dodržování povinností stanovených v navrženém zákoně (§ 9),
  • zmírňuje časové podmínky pro čerpání tzv. předdůchodu v doplňkovém penzijním spoření v případě zaměstnanců, kterým zaměstnavatel platil povinný příspěvek podle navrženého zákona (§ 10).

Předmět úpravy (§ 1)    

Tento zákon upravuje povinnost zaměstnavatele platit povinný příspěvek na produkt spoření na stáří zaměstnance, který vykonává rizikovou práci.

Vymezení pojmů (§ 2)

Pro účely tohoto zákona se rozumí

  • vibrace,
  • zátěž chladem,
  • zátěž teplem nebo
  • celková fyzická zátěž, jde-li o zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami,
  • směnou rizikové práce směna, v níž zaměstnanec vykonával rizikovou práci alespoň po její převážnou část,
  • vyměřovacím základem vyměřovací základ zaměstnance podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení,
  • rozhodným obdobím kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec vykonával rizikovou práci.

Povinný příspěvek (§ 3)

  • Zaměstnavatel zaplatí povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří ve výši
    • 3 % z vyměřovacího základu za rozhodné období, jestliže zaměstnanec v rozhodném období odpracoval alespoň 3 směny rizikové práce a méně než 11 směn rizikové práce, nebo
    • 4 % z vyměřovacího základu za rozhodné období, jestliže zaměstnanec v rozhodném období odpracoval alespoň 11 směn rizikové práce.
  • Je-li směna rizikové práce kratší nebo delší než 8 hodin, započítá se do počtu směn rizikové práce podle odstavce 1 každá započatá hodina délky směny jako jedna osmina směny rizikové práce.
  • Zaměstnavatel splní povinnost podle odstavce 1 do konce prvního kalendářního měsíce následujícího po skončení rozhodného období.
  • Výše povinného příspěvku za rozhodné období se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru.

Uplatnění práva na povinný příspěvek (§ 4)

  • Prvním rozhodným obdobím, za které vzniká povinnost zaměstnavatele zaplatit povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří, je první rozhodné období následující po dni, kdy zaměstnanec oznámí zaměstnavateli, že uplatňuje právo na povinný příspěvek.
  • V oznámení podle odstavce 1 zaměstnanec uvede
    • obchodní firmu penzijní společnosti, u níž má produkt spoření na stáří, na který má zaměstnavatel zaplatit povinný příspěvek,
    • číslo účtu penzijní společnosti, na který má zaměstnavatel zaplatit povinný příspěvek, a
    • další údaje nezbytné pro zaplacení povinného příspěvku.
  • Oznámení podle se činí v písemné formě; zaměstnavatel může zaměstnanci umožnit, aby oznámení učinil i jiným způsobem.

Informační povinnost (§ 5)

Zaměstnavatel písemně informuje zaměstnance o právu na povinný příspěvek a o způsobu jeho uplatnění před tím, než zaměstnanec začne vykonávat rizikovou práci. Plní-li zaměstnavatel informační povinnost v elektronické podobě, musí být informace přístupná zaměstnanci takovým způsobem, aby si ji mohl uložit a vytisknout.

Potvrzení o povinném příspěvku (§ 6)

  • Zaměstnavatel vydá zaměstnanci potvrzení o tom, že zaplatil povinný příspěvek na jeho produkt spoření na stáří, nejpozději do konce kalendářního měsíce, v němž povinný příspěvek poprvé zaplatil.
  • Zaměstnavatel vydá zaměstnanci na jeho žádost bez zbytečného odkladu druhopis potvrzení podle odstavce 1. Zaměstnavatel má vůči zaměstnanci právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu v souvislosti s vydáním druhopisu vzniknou.

Přestupky (§ 7)

  • Fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku tím, že
    • nezaplatí povinný příspěvek podle § 3,
    • nesplní informační povinnost podle § 5, nebo
    • nevydá zaměstnanci potvrzení nebo jeho druhopis podle § 6.
  • Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí přestupku tím, že
    • nezaplatí povinný příspěvek podle § 3,
    • nesplní informační povinnost podle § 5, nebo
    • nevydá zaměstnanci potvrzení nebo jeho druhopis podle § 6.
  • Za přestupek lze uložit pokutu do
    • 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c) nebo podle odstavce 2 písm. b) nebo c),
    • 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo podle odstavce 2 písm. a).
  • Přestupky podle tohoto zákona projednává v prvním stupni oblastní inspektorát práce. Vykonal-li kontrolu Státní úřad inspekce práce, projednává přestupky podle tohoto zákona v prvním stupni Státní úřad inspekce práce.

Přechodné ustanovení (§ 8)

Zaměstnavatel splní informační povinnost podle § 5 vůči zaměstnanci, který vykonává rizikovou práci ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

Změna zákona o inspekci práce (§ 9)

zákon č. 251/2005 Sb.

rozšíření kontroly

V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:

„j) právního předpisu upravujícího povinný příspěvek na produkty spoření na stáří.“.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření (§ 10)

zákon č. 427/2011 Sb. podmínky nároku

1. V § 20 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova

„; to neplatí pro doplňkové penzijní spoření, na které zaměstnavatel platil povinný příspěvek podle zákona upravujícího povinný příspěvek na produkty spoření na stáří, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6“.

ÚZ

„j) trvání spořící doby v délce nejméně 120 kalendářních měsíců; to neplatí pro doplňkové penzijní spoření, na které zaměstnavatel platil povinný příspěvek podle zákona upravujícího povinný příspěvek na produkty spoření na stáří, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6.

Výplata starobní penze na určenou dobu a invalidní penze na určenou dobu

2. V § 22 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova

„, nebo nejméně 1 rok a 3 měsíce v případě dávky splňující podmínky podle odstavce 4, jde-li o doplňkové penzijní spoření, na které zaměstnavatel platil povinný příspěvek podle zákona upravujícího povinný příspěvek na produkty spoření na stáří“.

ÚZ

„(2) V žádosti o výplatu těchto dávek účastník určí dobu nebo výši splátek a to tak, aby předpokládaná doba výplaty těchto dávek trvala nejméně 3 roky, nebo nejméně 2 roky v případě dávky splňující podmínky podle odstavce 4, nebo nejméně 1 rok a 3 měsíce v případě dávky splňující podmínky podle odstavce 4, jde-li o doplňkové penzijní spoření, na které zaměstnavatel platil povinný příspěvek podle zákona upravujícího povinný příspěvek na produkty spoření na stáří. V žádosti o dávku splňující podmínky podle odstavce 4 účastník uvede zdravotní pojišťovnu, u které je pojištěn podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění. Účastník sdělí bez zbytečného odkladu penzijní společnosti změnu zdravotní pojišťovny, pokud k ní dojde během doby výplaty dávky podle odstavce 4. Penzijní společnost zahájí výplatu splátek nejpozději do konce kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byla žádost o výplatu předložena, pokud se účastník a penzijní společnost nedohodnou jinak. Lhůta pro zahájení výplaty splátek se prodlužuje nejdéle o 2 měsíce z důvodu nutnosti ověřit nárok účastníka na zahájení výplaty těchto dávek. Penzijní společnost je povinna informovat účastníka o tomto prodloužení a jeho důvodech v konkrétním případě.

3. V § 22 odst. 4 se na konci textu písmene c) doplňují slova

„nebo sníženého o 3 roky a 9 měsíců, jde-li o doplňkové penzijní spoření, na které zaměstnavatel platil povinný příspěvek podle zákona upravujícího povinný příspěvek na produkty spoření na stáří“.

ÚZ

„c) výplata splátek je rozvržena tak, aby započala nejdříve dosažením věku příjemce, který je o 5 let nižší než věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod stanovený podle § 32 zákona o důchodovém pojištění, a skončila nejdříve dosažením důchodového věku příjemce potřebného pro vznik nároku na starobní důchod stanoveného podle § 32 zákona o důchodovém pojištění sníženého o 3 roky, nebo sníženého o 3 roky a 9 měsíců, jde-li o doplňkové penzijní spoření, na které zaměstnavatel platil povinný příspěvek podle zákona upravujícího povinný příspěvek na produkty spoření na stáří.“

Úhrada jednorázového pojistného pro doživotní penzi a pro penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu

4. V § 23 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova¨

„, nebo nejméně 1 rok a 3 měsíce v případě této penze splňující podmínky podle odstavce 4, jde-li o doplňkové penzijní spoření, na které zaměstnavatel platil povinný příspěvek podle zákona upravujícího povinný příspěvek na produkty spoření na stáří“.

ÚZ

„(3) Při sjednání penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu musí doba výplaty důchodu v dohodnuté přesně stanovené výši trvat nejméně 3 roky, nebo nejméně 2 roky v případě této penze splňující podmínky podle odstavce 6, nebo nejméně 1 rok a 3 měsíce v případě této penze splňující podmínky podle odstavce 4, jde-li o doplňkové penzijní spoření, na které zaměstnavatel platil povinný příspěvek podle zákona upravujícího povinný příspěvek na produkty spoření na stáří.“

5. V § 23 odst. 6 se na konci textu písmene c) doplňují slova

„nebo sníženého o 3 roky a 9 měsíců, jde-li doplňkové penzijní spoření, na které zaměstnavatel platil povinný příspěvek podle zákona upravujícího povinný příspěvek na produkty spoření na stáří“.

ÚZ

c) tak, aby výplata splátek, pokud jde o penzi na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu, započala nejdříve dosažením věku příjemce, který je o 5 let nižší než věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod stanovený podle § 32 zákona o důchodovém pojištění, a skončila nejdříve dosažením důchodového věku příjemce potřebného pro vznik nároku na starobní důchod stanoveného podle § 32 zákona o důchodovém pojištění sníženého o 3 roky, nebo sníženého o 3 roky a 9 měsíců, jde-li o doplňkové penzijní spoření, na které zaměstnavatel platil povinný příspěvek podle zákona upravujícího povinný příspěvek na produkty spoření na stáří.

6. V § 27 se na konci odstavce 4 doplňuje věta

„Platil-li zaměstnavatel na zaniklé doplňkové penzijní spoření povinný příspěvek podle zákona upravujícího povinný příspěvek na produkty spoření na stáří, považuje se tato podmínka za splněnou i v doplňkovém penzijním spoření u penzijní společnosti, k níž byly prostředky účastníka převedeny.“.

ÚZ

„(4) Při převodu prostředků účastníka podle odstavce 1 se účastníkovi spořící doba započítává. Platil-li zaměstnavatel na zaniklé doplňkové penzijní spoření povinný příspěvek podle zákona upravujícího povinný příspěvek na produkty spoření na stáří, považuje se tato podmínka za splněnou i v doplňkovém penzijním spoření u penzijní společnosti, k níž byly prostředky účastníka převedeny.“

7. V § 191 odst. 3 se za větu druhou vkládá věta

„Platil-li zaměstnavatel na penzijní připojištění povinný příspěvek podle zákona upravujícího povinný příspěvek na produkty spoření na stáří, považuje se tato podmínka za splněnou i v doplňkovém penzijním spoření.“.

ÚZ

„(3) Převést prostředky účastníka z transformovaného fondu do účastnických fondů lze na základě uzavření smlouvy o doplňkovém penzijním spoření, a to bezplatně. Do spořící doby se přitom započítá i dosažená pojištěná doba podle zákona o penzijním připojištění. Platil-li zaměstnavatel na penzijní připojištění povinný příspěvek podle zákona upravujícího povinný příspěvek na produkty spoření na stáří, považuje se tato podmínka za splněnou i v doplňkovém penzijním spoření. Převést prostředky účastníka mezi transformovanými fondy lze pouze v případě, že účastník uzavřel smlouvu o penzijním připojištění u obou penzijních společností, které provozují penzijní připojištění prostřednictvím transformovaného fondu, již před vznikem transformovaného fondu; tím není dotčen odstavec 1. Nelze převést prostředky z účastnického fondu do transformovaného fondu.“

Účinnost (§ 11)

Navrhuje se účinnost zákona dnem 1. července 2025.

 

Stanoviska sociálních partnerů

 

Českomoravská konfederace odborových svazů

Ze stanoviska:

„Co se týče samotného návrhu zákona, s jejím zněním jednoznačně nesouhlasíme. Navržené řešení „zvýhodnění“ některých zaměstnanců pracujících v 3. kategorii náročných profesí považujeme za nedostatečné. V praxi v drtivé většině případů k jejich zvýhodnění nedojde.

Již nyní v rámci kolektivního vyjednávání je v mnoha firmách dohodnut navrhovaný příspěvek ve výši 4% „na produkty spoření na stáří“ pro všechny zaměstnance jako důležitý benefit. Navrhované řešení tak nepřinese žádnou výhodu, naopak omezuje kolektivní vyjednávání v oblasti benefitů.

Navíc navržené řešení dále je administrativně velmi náročné. Současně chybí jakákoli provazba na zákoník práce, což v praxi zejména v oblasti pracovní doby přinese praktické problémy.

Pokud se týká porovnání zvýhodnění situace zaměstnanců ve 4. kategorii a navrhovaného řešení pro 3. kategorii náročných profesí, pak zaměstnanci ve 4. kategorii mohou odejít do tzv. předčasného důchodu při splnění podmínek odpracování 4 400 směn o 5 let dříve. V praxi tedy tuto podmínku mohou splnit v horizontu cca 10 let.

U pracujících ve 3. kategorii náročných profesí by bylo nutné pro předčasný odchod do důchodu o 5 let dříve (při současné průměrné mzdě cca 45 000 Kč) „naspořit“ cca 810 000 Kč. Při výši mzdy 60 000 Kč a splnění podmínky odpracování více než 11 směn v kalendářním měsíci, by navrhovaný příspěvek činil měsíčně 2 400 Kč, ročně 28 800 Kč. K výše uvedenému „naspoření“ cca 810 000 Kč by došlo za cca 28 let.

Toto rozhodně není funkční řešení náročné situace pracujících ve 3. kategorii rizika.“

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR

žádá poslankyně a poslance, aby nepodpořili návrh zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří.

Dne 6. 2. odeslal jménem Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR její prezident Jiří Horecký dopis určený všem poslankyním a poslancům Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ohledně návrhu nového zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří a o změně souvisejících zákonů (sněmovní tisk č. 894), ve kterém tento návrh odmítá a žádá poslance, aby ho nepodpořili.

„Důvodem zásadního odmítnutí jsou zejména tyto dva body:

  • Návrh zákona nebyl konzultován se sociálními partnery, o prvotním záměru jsme se dozvěděli z médií. Následně jsme vyzvali předsedu vlády k jednání (ideálně prostřednictvím mimořádného jednání předsednictva RHSD ČR), ale na tento požadavek jsme dodnes nedostali žádnou reakci či odpověď. Tento přístup vlády ČR je porušením § 320 zákona č. 262/2006 Sb. (návrhy zákonů a návrhy ostatních právních předpisů týkajících se důležitých zájmů pracujících, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových, kulturních a sociálních podmínek, se projednávají s příslušnými odborovými organizacemi a příslušnými organizacemi zaměstnavatelů). Na připomínkování předmětného zákona jsme dostali lhůtu 24 hodin. Naše připomínky nebyly vypořádány, tj. byly bez jakékoliv reakce.
  • Návrh předmětného zákona obsahuje mnoho věcných chyb a vyvolává celou řadu otázek, nejasností a jednoznačné administrativní zatížení českých firem, podniků a zaměstnavatelů.

Zásadní a systémové změny by neměly a nesmí být navrhovány mimo rámec řádného připomínkového řízení, tedy veřejné odborné diskuze.“

 

20. února 2025

JUDr. Antonín Těšík

právník svazu