Hornické odbory vyjednaly státní příspěvek pro uvolněné zaměstnance
Státní příspěvek 5300 korun měsíčně po dobu tří měsíců až pěti let v závislosti na odpracované době a věku pracovníka získají také propuštění zaměstnanci hnědouhelné společnosti Sokolovská uhelná (SU). Počítá s tím návrh na úpravu nařízení vlády, který 16. listopadu schválila koaliční vláda. Dosud se státní kompenzace týkala zaměstnanců OKD, pracovníků z lokality ČSA společnosti Severní energetická nebo zaměstnanců uranových dolů v Dolní Rožínce. Ministerstvo průmyslu v podkladech pro vládu uvedlo, že v SU skončí během letošního a příštího roku asi 1000 lidí. HGN o tom hovořil s předsedou Sdružení odborových organizací Sokolovské uhelné (SOO SU) Janem Smolkou.
V srpnu vedení SU oznámilo, že odstaví provoz tlakové plynárny a bude propouštět. Jednat s vedením firmy a odbory přijel premiér Andrej Babiš (ANO). Byl přístupný vašim argumentům?
Schůzka se uskutečnila 4. června. Zúčastnili se jí premiér a ministři Maláčová a Havlíček s náměstky a poradci. Jednali ale hlavně o dopadech snižování zaměstnanosti v Sokolovské uhelné na obce a města, a o tom, jaký to bude mít vliv na životní úroveň a průměrný výdělek v kraji. Premiér nebyl příliš přístupný k přímému jednání o ukončení provozu tlakové plynárny. Oslovil jsem proto ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka a navrhnul mu rozšířit nařízení vlády č. 342/2016 Sb., o příspěvku ke zmírnění sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizací nebo útlumem uhlí o Sokolovskou uhelnou. Tím jednání v SU skončilo. Z rozhodnutí rady našeho odborového sdružení jsem požádal o pomoc vedení našeho odborového svazu, konkrétně předsedu Rostislava Paličku. Oslovili jsme také vedení ČMKOS, aby toto řešení prosazovali na jednání tripartity. Vedení Sokolovské uhelné se snažilo přes ministerstvo průmyslu a další ministerstva rovněž tento záměr prosadit. Díky tomuto úsilí se nakonec začalo pracovat s verzí začlenit Sokolovskou uhelnou do zmíněné vyhlášky.
Společné úsilí bylo korunováno úspěchem. Jak to vnímáte?
Odborům i všem zúčastněným šlo o jedno: pomoct propuštěným zaměstnancům překlenout složité období. To byl hlavní cíl, a to se nám také podařilo. Horníci tak mají nárok, a to i retroaktivně, na státní příspěvek. Podmínkou pobírání příspěvku je podání žádosti v termínu šesti měsíců od ukončení pracovního poměru k příslušnému státnímu podniku Palivový kombinát Ústí. Všichni zaměstnanci, kteří mají od 1. července 2020 nárok na pobírání příspěvku, budou kontaktováni buď přímo personálním úsekem Sokolovské uhelné, nebo ve spolupráci s odbory. Nyní oslovujeme všechny propuštěné zaměstnance a po dohodě se zaměstnavatelem jim pomůžeme, aby se včas a podle regulí přihlásili a mohli využívat rozšířené nařízení vlády číslo 342/2016. Všichni to cítíme stejně, jedná se o velkou a významnou pomoc pro tyto zaměstnance.
I za této krizové situace se potvrdil význam odborů a kolektivního vyjednávání. Na propuštěné horníky se také vztahuje odstupné dohodnuté v kolektivní smlouvě. Je to tak?
Nařízení vlády není jediná pomoc, které se propuštěným zaměstnancům dostane. Již v minulosti jsme předvídali, že nás čeká postupné snižování zaměstnanosti, proto jsme vyjednali se zaměstnavatelem v kolektivní smlouvě vyšší odstupné. Pokud propuštěný zaměstnanec pracoval ve firmě 30 a více let, dostane dvanáctinásobek průměrného výdělku. Je to odstupňované podle odpracovaných let. Máme za to, že se jedná o velice solidní pomoc.
Na co budou odbory při současném vyjednávání klást důraz? Na růst mezd, nebo na udržení pracovních míst?
Kolektivní vyjednávání se zaměstnavatelem jsme zahájili v říjnu dvěma koly, v listopadu jsme pokračovali. Vyjednávání probíhá v hlavní skupině a v menších pracovních skupinách. Snažíme se dosáhnout pro rok 2021 určitých již vydobytých výhod, ale musíme při tom respektovat ekonomickou situaci firmy. Z toho důvodu jsme se zaměřili na růst tarifních mezd a k této variantě se přiklání i zaměstnavatel. Chtěli bychom v nové smlouvě obhájit všechny benefity z let 2019 a 2020, jako jsou příspěvky na rekreaci zaměstnanců, na závodní stravování a zdravotní péči. S vedením společnosti jsme předjednali, aby odstupné zůstalo ve stejné výši jako v roce 2020. Víme, že i v roce 2021 se bude na Sokolovské uhelné snižovat stav zaměstnanosti. Chceme, aby postiženým zaměstnancům byly poskytnuty podobné záruky pomoci jako v roce letošním.
Sokolovská uhelná byla největším zaměstnavatelem v Karlovarském kraji. Promítne se propouštění do členské základny?
Zaměstnanost se citelně snižuje, v roce 2021 by mělo ve firmě pracovat kolem 1900 zaměstnanců. SU bude nadále jedním z největších zaměstnavatelů v regionu s nejvyšším průměrným výdělkem. Propouštění se pochopitelně promítá do členské základny. Zaměstnanci starších ročníků byli vesměs členy odborů. Jak postupně odcházeli a odchází do důchodu a souběžně se snižuje stav zaměstnanosti, dochází také k postupnému úbytku členské základny a nové členy není kde brát. O to efektivnější musí být naše práce.
V rámci projednávání horního zákona v Poslanecké sněmovně ve druhém čtení přišel pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík s návrhem zvýšit sazbu úhrady z dobývacího prostoru na desetinásobek současné výše v průběhu následujících tří let. Jak vnímáte podobné nápady?
Patří do kategorie nápadů vystřelených z poslanecké lavice. Poslanec Ferjenčík je zjevně nepolíbený danou problematikou, nemá přehled o tom, jak fungují uhelné společnosti. Pokud by se k rostoucím cenám emisních povolenek zvedly ještě úhrady z dobývacího prostoru na desetinásobek, hrozí likvidace uhelných společností a velké propouštění. A o to zřejmě Ferjenčíkovi a jemu podobným jde. Klesají ceny energie a uhlí a když k tomu přidáme očekávaný růst cen emisních povolenek a mzdové náklady, tak je zřejmé, že firmy si na sebe nevydělají. Zelená politika způsobuje Sokolovské uhelné a dalším společnostem existenční problémy, a to je zjevně jejím účelem.
Jaký je u vás ve firmě názor na zelenou politiku Evropské komise a na emisní povolenky?
Evropskou unii ovládají Německo a Francie – země se silnou ekonomiku, které si staví nereálné cíle a nutí do toho ostatní členy EU, kteří by akceptováním zelené ideologie finančně vykrvácely. Když k tomu promítneme útlum ekonomiky v důsledku koronavirové pandemie, je jasné, kam to vše spěje. Uhelné, energetické, teplárenské a průmyslové firmy takový tlak nemohou vydržet. Německo je přesvědčené, že po odstavení uhlí a jádra dodají elektrickou energii a teplo větrníky, soláry a obnovitelné zdroje, popřípadě elektřinu dovezou od sousedů. Nebude ale od koho, všichni budou mít nedostatek. Emisní povolenky a Zelený úděl schválený bez dopadových studií jsou likvidační nástroje. Na vlastní kůži jsme to pocítili v Sokolovská uhelné.
Předseda Sdružení odborových organizací Sokolovské uhelné Jan Smolka
Autor,foto: Petr Kolev
