Důl Jeremenko – kladivová těžní věž
Již třetí týden v extrémních teplotních podmínkách probíhají náročné lezecké práce na kulturní památce kladivové těžní věži bývalého Dolu Jeremenko v Ostravě Vítkovicích, kdy profesionální báňští záchranáři DIAMO, s. p., o. z. HBZS Ostrava mění pomocí lezecké techniky skleněné výplně oken na prosklené fasádě těžní věže.
Počátek černouhelného hlubinného Dolu Jeremenko (dřívější název Nová jáma – Neuschacht, Louis) se datuje k roku 1891, kdy byla založena první větrní jáma, která byla vyhloubená do hloubky 590,4 m. V roce 1892 se započala hloubit druhá těžní jáma, která byla v několika etapách prohlubována až na konečnou hloubku 819 m. V roce 1943 bylo zahájeno hloubení třetí jámy kruhového průměru, kdy v roce 1966 byla dosažena konečná hloubka 1 062 m. Nad jámou byla postavena 53metrová těžní věž ve tvaru písmene „T“, nazývající se věž „kladivová“ s vyhlídkovým ochozem ve výšce 43 m. Tyto těžní věže se uplatňovaly zejména tam, kde byla dobře únosná půda. Jejich výhodou bylo, že zabíraly málo místa a hlavně, že těžní lana nebyla vystavena povětrnostním vlivům a jejich celková délka byla menší. Na ocelové konstrukci je umístěna strojovna se závěsovými prosklenými fasádami. První evidovaná těžba černého uhlí z dolu v roce 1896 vykazovala 42 585 tun uhlí. Za celou dobu těžby v období 1896–1992 dosáhla těžba 28,50 miliónu tun černého uhlí. V rámci útlumu těžby na ostravsku byla 1. ledna 1993 ukončena těžba na Dole Jeremenko. Od roku 2001 byla těžní věž prohlášená za kulturní památku.
V současné době se v areálu Dolu Jeremenko nacházejí vodní čerpadla, která od roku 2001 zajišťují stabilitu hladiny spodních vod s ohledem těžby černého uhlí v karvinské části revíru a možného výstupu metanu.
Bohužel čas a povětrnostní podmínky se podepsaly na vzhledu prosklené fasády těžní věže. Několik čirých a mléčných skel je popraskáno a je nutno přistoupit k jejich výměně, proto byla Hlavní báňská záchranná stanice požádána o provedení výměny skleněných výplní na prosklené fasádě této kulturní památky.
Práce se provádějí pomocí lezecké (horolezecké) techniky, kdy lezec po instalaci lezecké techniky musí nejprve slanit přes hranu ze střechy těžní budovy na určené místo a následně skleněnou výplň vyjmout. To je velmi nebezpečné z důvodu, že původní skleněná výplň je přilepená a často praská. Následkem toho hrozí řezné poranění skleněnou výplní. Lezci, kteří se přímo podílejí na výměně skla, jsou vybaveni tzv. „turniketem“ (škrtidlem) pro případ, kdyby došlo k řeznému poranění, aby byli schopni si svépomoci provést stavění masivního krvácení. Po vyjmutí skla přichází opět nebezpečná práce, a to ruční doprava skleněné výplně pomocí lezecké techniky na místo určení a její instalace. Po celou dobu musí být lezci na pozoru a neustále mezi sebou komunikovat. Je třeba nutno podotknout, že i extrémně vysoké teploty, které se v těchto dnech vyskytují se podílejí na náročnosti lezeckých prací. Báňští záchranáři z Hlavní báňské záchranné stanice v Ostravě si ale poradí se svěřeným úkolem, a kladivová těžní věž bude opět zářit v „metropoli“ Ostravě Vítkovicích.
Šulej Jan, referent V – vzdělávání VVaT, o. z. HBZS Ostrava
Zdroj, foto: DIAMO s.p.
