Dopis SHO poslancům Evropského parlamentu
1. 9. 2015
Vážení poslanci Evropského parlamentu!
Obracíme se na Vás se žádostí o pomoc při prosazení předčasného odchodu do důchodu pro horníky České republiky pracující v podzemí. V současné době je dřívější odchod do důchodu zajištěn pouze pro skupinu horníků, kteří začali pracovat v podzemí do konce roku 1992. Horníci v České republice jako jediní v Evropě nemají určenou dřívější dobu pro odchod do důchodu oproti ostatní populaci. Jiné evropské státy přitom zdraví horníků chrání omezením doby práce v podzemí a dřívějším odchodem do důchodu a to např.:
Polsko – důchod po 25 letech odpracovaných v dole, navíc další čtyři roky s podporou ve výši 75% jejich průměrné mzdy,
Maďarsko – důchod po 25 letech odpracovaných v dole nebo po odpracování 5000 směn,
Bulharsko – důchod ve 45 letech, při splnění podmínek (odpracovaných směn), v 52 a 57 letech podle pracovních kategorií,
Slovensko – důchod při odpracování minimálně 11 let do konce roku 1999 a přiznání důchodu do konce roku 2023, důchod v 55 až 59 letech (prodloužení bývalých důchodových kategorií do roku 1999),
Rumunsko - důchod výjimečně ve 45 letech po odpracování 20 let v podzemí,
Řecko - důchod v 55 letech při minimální odpracované době 4500 dnů (15 let),
Francie – za každé 4 roky odpracované v dole se snižuje hranice o 1 rok, nejdříve však v 50 letech,
Itálie – v 56 letech s podmínkou odpracování 15 let v dole.
Česká republika – pro horníky, kteří začali pracovat v dole po 1.1.1993 je stanoven důchod od 63 až do 67 let a současně musí mít odpracováno celkem 31 až 35 let.
Průměrná délka života českého horníka pracujícího v podzemí dolů OKD, a.s., je přitom podle poslední studie hygienické služby 61,4 let, což je o 5,8 let méně než je celostátní průměr. Kvalita života po odpracování 20 let v dole je navíc značně omezena a to:
- dýchacími potížemi a výrazným poklesem všech ukazatelů funkce plic (ve 23,8% porucha funkce plic, v 79% chronická bronchitida, 88,7% trpí dušností ),
- výrazným zhoršením fyzické zdatnosti (proti stejné skupině zaměstnanců z jiných odvětví v tomto regionu je fyzická zdatnost na úrovni 55-60% ),
- vysokým počtem chorob z povolání,
- vysokým počtem obecných onemocnění (za období 2010 – 2014 ztratilo zdravotní způsobilost k výkonu práce téměř 800 zaměstnanců, z nichž většina z důvodů obecného onemocnění související s výkonem práce).
Jako jediný v Evropě nemá český horník nárok pro dřívější odchod do důchodu!
O sjednávání spravedlivých důchodů pro horníky se pokoušíme už velmi dlouhou dobu, prakticky od zrušení důchodových kategorií od roku 1993. Tehdejší předseda vlády pan Klaus slíbil vytvoření takových podmínek, aby zaměstnanci pracujících v rizikových kategoriích mohli odejít do důchodu dříve. Bohužel se vždy jednalo i jedná stále jen o sliby vlád předešlých i té současné. Vláda nechce slyšet oprávněné požadavky horníků a svým postojem hazarduje s jejich zdravím. Hornická populace je vládní garniturou přiváděna do neřešitelných sociálně vyhrocených situací. Současný stav je neudržitelný.
Požadujeme po Evropském parlamentu, aby podpořil dřívější odchody horníků do důchodu a apeloval také na vládu ČR, aby akceptovala, že práce v podzemí je ze zdravotních důvodů možná jen z části aktivního věku a přijala pro horníky dřívější odchod do důchodu. Vláda ČR má v této věci jednat na svém zasedání dne 9. září 2015.
Havířov 31. srpna 2015
Ing.Jaromír Pytlík
místopředseda OS PHGN a předseda SHO
