BOZP: Pojišťovna neuhradila zaměstnavateli částky za odškodněný pracovní úraz
Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.
Zajímalo by mě, jak je to s plněním pojišťovny z titulu pracovního úrazu, když zaměstnavatel poškozeného zaměstnance odškodnil ze svých prostředků (náhrada za ztrátu na výdělku, bolestné), ale pojišťovna tyto částky zaměstnavateli neproplatila a od úrazu již uběhly 3 roky (promlčecí lhůta).
Tak předně – platí obecná zásada, že za škodu z titulu pracovního úrazu je odpovědný zaměstnavatel a zaměstnavatel ji také má odškodnit, to je jeho povinnost. U pojišťovny je pouze pojištěn a pojišťovna mu vzniklé náklady hradí z toho titulu, že má u ní ze zákona (stále platí § 205d zákona č. 65/1965 Sb.) uzavřenou pojistku. Jestli zaměstnavatel pracovní úraz odškodní a ve finále neuplatní odškodnění u pojišťovny, je to jeho věc, on je odpovědný za škodu a on musí komunikovat s pojišťovnou, u které je pojištěn. I když by pojišťovnu nepožádal o refundaci vyplacené náhrady, tak ho to nezbavuje povinnosti platit pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu z titulu pracovních úrazů a nemocí z povolání, to je – jak jsem uvedla výše – zákonné pojištění.
Z dotazu nevyplývá jasně, zda zaměstnavatel uhradil poškozenému již promlčené částky náhrady škody, nebo zda pouze uplynulo více jak 3 roky od vzniku úrazu. Zásadně platí, že promlčecí lhůty se počítají u každé škody zvlášť (zvlášť náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, zvlášť každý kalendářní měsíc náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a zvlášť bolestné a ztížení společenského uplatnění). Promlčení se vždy počítá od vzniku nároku na náhradu škody, na jednotlivou škodu zvlášť. I u náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti to je od skončení pracovní neschopnosti a ne od vzniku pracovní neschopnosti, resp. od vzniku úrazu. Úraz sám o sobě je škodní událost, která způsobí vznik škody.
V případě, že by pojišťovna otálela s proplacením náhrad, je třeba s ní urychleně vejít ve styk a vyjasnit, proč došlo z její strany k prodlení v plnění. Tam neplatí žádná promlčecí lhůta, ani § 205d zákona č. 65/1965 Sb., ani vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu z titulu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání, žádnou promlčecí lhůtu v souvislosti s plněním pojišťovny nestanoví. Promlčení je procesní právo, které se může využít v případném soudním řízení. Je to však právo a je na účastníkovi řízení (zaměstnavateli), jestli ho použije, nebo ne. Vzhledem k tomu, že v soudních sporech bývá vedlejším účastníkem i pojišťovna, trvá na tom, aby zaměstnavatelé toto právo uplatňovali, ale souvislost s vlastní výplatou odškodnění to nemá.
autor: Eva Dandová
Zdroj: bozpinfo.cz
