Odborový svaz PHGN

U báňské záchranné služby, která sídlí v areálu Těžebního úseku ve Vintířově, pracuje v současnosti 40 lidí. Jsou mezi nimi i technici a mechanici. Hlavní náplní práce záchranářů je poskytování první pomoci při práci v lomu i ve výškách, tedy záchrana zdraví a života lidí, likvidace mimořádných událostí a jejich následků. Už brzy by se měli zúčastnit říjnového cvičení Integrovaného záchranného systému Karlovarského kraje (IZS).

Podle šéfa báňské záchranky Petra Pleyera musí být každý ze záchranářů speciálně proškolen. „Samozřejmostí je, že kdo se chce stát báňským záchranářem, musí splňovat věkovou hranici jedenadvaceti let. Pak absolvuje lékařskou prohlídku u našeho závodního lékaře, součástí zdravotních testů je i EKG a spirometrie včetně fyzických testů, aby se prověřilo, zda má konkrétní člověk skutečně dobrý zdravotní stav. Zájemce dále čeká čtrnáctidenní kurz na Hlavní báňské záchranné stanici v Mostě. Jeho součástí je pro zajímavost využití dýchací techniky ve ztížených mikroklimatických podmínkách a stísněných prostorech. Už se totiž několikrát stalo, že lidé podcenili svou schopnost pohybovat se ve stísněných prostorách s omezeným přívodem vzduchu. Po úspěšném zvládnutí závěrečných zkoušek je pak absolvent zařazen do báňského záchranného sboru a začne sbírat zkušenosti mezi ostatními kolegy,“ popsal Petr Pleyer.

Záchranáři mají k dispozici sanitní Mercedes Unimog s vybavením pro převoz raněného člověka. Jsou zvyklí spolupracovat při zásazích s hasiči, zdravotnickými záchranáři i ostatními složkami IZS. Když se zrovna záchranáři nepřipravují na výjezd, zabývají se kontrolou dýchací techniky, školí se a zajišťují školení pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou s horolezeckou technikou, ale starají se i o motorové pily a křovinořezy, stav žebříků, které se používají v úseku těžby a dceřiných společnostech. „Máme také vyškolené lidi pro pravidelné roční revize hasicích přístrojů a SHZ (Stabilní hasicí zařízení na velkostrojích Těžebního úseku), tyto služby nabízíme i dceřiným společnostem SUAS GROUP,“ doplnil Petr Pleyer.

V současnosti se záchranáři budou připravovat na podzimní cvičení IZS. „Podobné cvičení, které se konalo loni, by mělo proběhnout i v říjnu letošního roku.  V loňském roce jsme cvičili záchranu osob z odstavených dobývacích strojů. Cvičení se účastnili hasiči nejen z našeho, ale i z Plzeňského kraje, a letečtí záchranáři Armády ČR z 24. základny dopravního letectva Praha – Kbely,“ vysvětlil Petr Pleyer. Každý budoucí báňský záchranář by podle jeho slov měl být zdravý a fyzicky zdatný, nejlépe sportovec zvyklý na pravidelnou zátěž.

Báňská záchranná služba se specializuje na zásahy v obtížných podmínkách včetně podzemí. Je zřizována na základě vyhlášky Českého báňského úřadu o báňské záchranné službě.

ilustrační foto (ivz)

Zdroj: SUAS GROUP