Odborový svaz PHGN

Odborový svaz je samostatným připomínkovým místem a má možnost přímo se zúčastňovat legislativního procesu při projednávání návrhů zákonů či podzákonných norem a jejich změn. Bez svazových právníků by odborový svaz těžko mohl vznášet připomínky a návrhy k zákonům nebo radit a odpovídat na dotazy členů svazu. Jakými okruhy problémů se právníci svazu v loňském roce zabývali, o tom HGN hovořil se svazovým právníkem JUDr. Antonínem Těšíkem.

Seznamte čtenáře s vyřizováním právní agendy svazu. Jak to u vás funguje?
Výše uvedené činnosti zajišťují na odborovém svazu dva právníci, jsem to já a kolegyně 
Mgr. Markéta Marinková. Oba jsme členy legislativní rady Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Rada složená z právníků členských odborových svazů zasedá jednou týdně a projednává návrhy právních předpisů, které konfederace dostává jako připomínkové místo. Naším úkolem je přenášet stanoviska svazu na ČMKOS.

Jak se vám to daří?
Naše připomínky a návrhy jsou legislativní radou akceptované a stávají se stanoviskem konfederace. Odborový svaz je rovněž připomínkovým místem v otázkách, které mají bezprostřední vztah a dopad na naši členskou základnu, zejména pak na horníky. Jedná se především o důchodové záležitosti, kde se samostatně zúčastňujeme přípravy a následného připomínkového řízení u návrhů předpisů upravujících specifické hornické problémy, jako například stanovení nižšího důchodového věku některých hlubinných horníků či specifického výpočtu některých hornických důchodů.

Mohl byste zmínit konkrétní předpisy, které jste připomínkovali v loňském roce?
Byly to všechny předpisy a návrhy předpisů změn týkajících se pracovněprávních záležitostí, bezpečnosti práce a důchodů. Kromě specifických hornických předpisů, které mají přímý dopad na naše členy, jako je například zákon o dřívějším odchodu do starobního důchodu pro hlubinné horníky, připomínkujeme i záležitosti obecnějšího charakteru, například daňové zákony nebo návrhy změn občanského zákoníku. Důležité byly rovněž návrhy na valorizaci důchodů, kde došlo k legislativní změně, kdy se pro účely valorizace více započítává zvyšování průměrné mzdy. Zjednodušeně řečeno, do valorizace procentní výměry se započítává inflace, ale i nárůst průměrné mzdy, a to mzdy jednou polovinou. Základní výměra důchodu je pak zcela závislá na průměrné mzdě, když od 1. ledna tohoto roku činí 10 % průměrné mzdy.

Platí to i pro valorizaci rent?
To je pro horníky velice důležitá otázka. Otevřeně řečeno, zatím se nám nedaří prosadit způsob valorizace renty tak, aby se víc přihlíželo k nárůstu průměrných mezd. Vláda setrvává na principu, že se průměrný výdělek zvyšuje o stejné procento, jako se zvyšuje procentní výměra důchodu. Ke zvyšování základní výměry důchodu se při valorizaci rent však nepřihlíží, což svým způsobem znehodnocuje výši renty u poživatelů invalidních důchodů.

Další důležitou problematikou jsou pracovněprávní předpisy. Jak se svazu daří ovlivňovat jejich tvorbu?
Již dva roky přetrvává snaha o zásadní novelizaci zákoníku práce. V období před posledními volbami nebyla parlamentem novela projednána tak, aby bylo možné přijmout zákonnou úpravu. Po volbách byl zpracován návrh novely zákoníku práce, ke kterému byla celá řada připomínek. Proto ministerstvo práce a sociálních věcí navrhlo, že pro vládu připraví návrh novely zákoníku práce, na kterém se obsahově shodnou sociální partneři, tedy zaměstnavatelé a odbory s podmínkou, že s obsahem bude souhlasit i samo ministerstvo. To má za důsledek, že novela zákoníku práce se nalézá stále ve fázi jednání mezi sociálními partnery.

Pokud vím, v loňském roce ale došlo k některým novelám zákoníku práce. Je to tak?
Ano, jednalo se ale o dílčí úpravy. Bylo to zejména v důsledku změn zákona o nemocenském pojištění, kde se objevily dva nové instituty. Jedním je institut péče otce o dítě po jeho narození. Takzvaná otcovská dávka platí od 1. února 2018. Otec má nárok na čerpání volna v období šesti týdnů ode dne narození dítěte, a to po dobu jednoho týdne, v níž mu přísluší 70 % vyměřovacího základu.

Od loňského 1. června vstoupil v platnost také institut dlouhodobého ošetřovného, kdy pojištěnec může nově po dobu 90 dnů čerpat pracovní volno z důvodu poskytování péče v domácím prostředí osobě v příbuzenském poměru. V obou případech bylo nutné promítnout do zákonné úpravy, že zaměstnavatel je povinen nepřítomnost zaměstnance z uvedených důvodů omluvit.

Pro horníky má velký význam také nová úprava renty. Co přesně v praxi znamená?
Tato změna zákoníku práce je účinná od 1. října 2018 a je důležitá pro uživatele náhrady za ztrátu na výdělku. Týká se to případů, kdy je renta přiznávána osobě, která je vedená na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Zákoník práce zde stanoví, že se za průměrný výdělek pro účely výpočtu renty v tomto případě považuje minimální mzda. V minulosti totiž byly problémy s tím, že když se valorizovala minimální mzda, tak zaměstnavatelé nebo pojišťovny začali započítávat do výpočtu renty zvýšenou minimální mzdu. To vedlo k tomu, že se o to zvýšení paradoxně snížila renta. Ministerstvo práce a sociálních věcí akceptovalo naše požadavky a zpracovalo návrh, který prošel sněmovnou.

Nová právní úprava spočívá v tom, že se minimální mzda započítává vždy v té výši, která byla použita při prvním výpočtu renty. Tímto způsobem tedy může být renta vypočítaná a stanovená pouze jednou. Je tak zaručeno, že se následné zvyšování minimální mzdy neprojeví na výši renty a nedojde tak k jejímu ponížení.

Vloni se rovněž začala projednávat novela zákoníku práce vedoucí ke zrušení karenční doby, která stanovuje, že se první tři dny pracovní neschopnosti neposkytuje náhrada mzdy. Odbory od počátku se zavedením karenční doby nesouhlasily. Díky jejich soustavnému tlaku a spolupráci s ČSSD poslanci přehlasovali letos v lednu veto senátorů a od letošního 1. července bude náhrada mzdy příslušet zaměstnancům od prvního dne nemocenské.

Kromě působení v legislativní radě ČMKOS vykonáváte řadu dalších činností. Podílíte se na vyhotovení kolektivní smlouvy vyššího stupně a vyřizujete desítky žádostí a dotazů od členů odborového svazu.
Je to obsáhlá agenda. Zúčastňujeme se v rámci pracovních skupin svazu všech kol vyjednávání odvětvové smlouvy, která musí mít určité právní náležitosti. My jsme od toho, abychom tyto věci pohlídali. Zpracováváme a odpovídáme na dotazy členů svazu, které se nejčastěji týkají hornických důchodů. Oproti obecné úpravě jsou zde určité zvláštnosti, zejména pokud se týká původních předpisů. V současné době odcházejí bývalí horníci do starobního důchodu podle dávno zrušených pracovních kategorií a díky značného odstupu času jsou na řadě okresních správ sociálního zabezpečení mladí úředníci, kteří staré úpravě důchodů nerozumějí. To je příčinou řady problémů, a proto se horníci na nás obracejí o radu a právní pomoc. Problémy se vyskytly i ve styku s Českou správou sociálního zabezpečení, se kterou jsme vedli řadu soudních sporů v záležitostech bývalých horníků Jihomoravských lignitových dolů. Přes Nejvyšší správní soud jsme dosáhli toho, že ČSSZ přehodnotila své postoje a horníci mohli využít všech ustanovení ke snížení důchodového věku.

Svazoví právníci se významně podíleli na přípravě legislativy umožňující hlubinným horníkům odejít o deset let dříve do starobního důchodu. Vaši práci vysoce ohodnotila rada a vedení odborového svazu.Co stálo za tímto úspěchem?
Veřejnost vidí až výsledek naší práce. To, co se děje před tím a v průběhu vyjednávání, pochopitelně nevidí. My o těchto záležitostech méně mluvíme, ale o to více přímo děláme pro zdar věci. Jedná se o velice specifické otázky, které se musejí řadě lidí, kteří se podílejí na legislativním procesu, podrobně vysvětlit a přesvědčit je o tom, že práce zejména hlubinných horníků je velice riziková. Naše požadavky na snížení důchodového věku horníků jsme měli podložené fakty, která jsou prokazatelná. V důchodových záležitostech je odborový svaz samostatným připomínkovým místem a všechny navrhované předpisy jsou s námi konzultované již ve fázi zpracování záměru. Od počátku můžeme uplatnit připomínky a představy odborového svazu, než dojde k legislativní přípravě.

Vyjíždíte ještě stále do regionů za bývalými zaměstnanci dnes již neexistujících dolů?
Máme velice úzký vztah k bývalým hornickým regionům. Pravidelně jezdíme například do Příbrami, Tachova, Stráže pod Ralskem nebo do Dolní Rožínky za bývalými uranovými horníky. Navštěvujeme i bývalé horníky z Východočeských uhelných dolů ve Rtyni a Radvanicích. Jezdíme i na jižní Moravu za horníky z bývalých Jihomoravských lignitových závodů. Pravidelně se výjezdy odehrávají vždy na počátku roku a na podzim. Bývalé horníky seznamujeme s novou legislativou a poskytujeme jim právní poradenství.

Práce je pořád dost. V současné době začala příprava sjezdu odborového svazu, který se uskuteční v příštím roce. Začínají pracovat jednotlivé komise pro přípravu sjezdu a sjezdových dokumentů. Příprava stanov a programu svazu se bez svazových právníků neobejde. Jsme rovněž neustále k dispozici funkcionářům odborového svazu.

Běžně se na nás obracejí nejen řadoví členové, ale i odboroví funkcionáři, pokud zpracovávají odborné materiály nebo řeší problematiku, která má právní aspekty. Nejdůležitější právní dokumenty zveřejňujeme na internetových stránkách OS PHGN (www.osphgn.cz). Nyní jsme na web umístili aktualizovaný dokument, který řeší nároky na starobní důchod se zaměřením na horníky pro rok 2019. K právní osvětě pravidelně využíváme také stránky našich novin HGN.

JUDr. Antonín Těšík

Mgr. Markéta Marinková

Autor, foto: Petr Kolev

Článek vyšel v HGN číslo 2/2019