Odborový svaz PHGN

Lázeňské město Luhačovice se stalo dějištěm celostátního X. sjezdu Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu (OS PHGN), kdy si svaz připomněl rovněž 30 let od svého vzniku. Sjezd probíhal 6. a 7. března v hornickém hotelu Harmonie I. Na 68 delegátů s hlasem rozhodujícím zvolilo do funkce předsedy Rostislava Paličku. Sekundovat mu budou první místopředseda Josef Zelenka ze Sdružení odborových organizací Sokolovské uhelné a druhý místopředseda Jiří Waloszek ze Sdružení hornických odborů. Všichni kandidáti dostali od delegátů plný počet hlasů. Sjezd zvolil rovněž nové členy revizní komise, její předsedkyní byla opět potvrzena Dita Hricová.

Delegáti, kteří zastupovali všechny členy odborového svazu, vás opětovně potvrdili do vedoucích funkcí, a to jednomyslně. Co to pro vás znamená? 
Chci prostřednictvím našeho svazového časopisu poděkovat zaměstnancům pražského pracoviště, radě svazu a všem členům přípravných komisí za obrovské úsilí vynaložené k tomu, aby se X. odborový sjezd mohl uskutečnit. Na naší stěžejní akci byli pozváni hosté z domova i ze zahraničí. Přípravě sjezdu jsme věnovali praktický celý rok. Vše jsme promýšleli do detailu, aby jednání bylo důstojné a efektivní, což se nakonec plně podařilo. I když určitá komplikace se vyskytla, a to v důsledku onemocnění prvního místopředsedy Josefa Zelenky. Tím došlo ke změně sjezdové koncepce, protože Josef Zelenka v ní měl hrát důležitou roli. Jeho úkoly musel převzít druhý místopředseda Jiří Waloszek, který se toho zhostil skvělým způsobem. Pracovní část sjezdu řídil Štefan Pintér, který se tohoto úkolu zhostil rovněž skvěle. To vše mě opravňuje ke konstatování, že všichni, kdo se na přípravě a průběhu sjezdu podíleli, byli naprosto úžasní, delegáti sjezdu a sněmu byli k jednání plně připravení a z toho důvodu jednání probíhala bez zbytečného zdržování a byla efektivní. Slavnostní část sjezdu za účasti delegátů a 14 hostů se nesla v důstojném a přátelském duchu a byla ozvláštněna vystoupením děvčat z taneční školy Horizonty z Havířova. 

Konečný dojem? 
Určitě se nemáme za co stydět. Pracovní část sjezdu probíhala přesně podle zvoleného programu, organizátoři fungovali, jak měli, všechno bylo dokonale připravené a sjezd proběhl v časovém předstihu, takže na něj mohlo hned navázat jednání 1. sněmu odborového svazu. Delegáti schválili stěžejní dokumenty, jako rozpočet svazu, program na další čtyřleté období a stanovy. Vedení a rada svazu mohou tedy ihned začít plnit a uskutečňovat závěry sjezdu a sněmu. 

Popravdě, v jaké kondici je odborový svaz při vstupu do čtyřletého volebního období, které rozhodně nebude jednoduché?  Bude mít dostatek sil a prostředků k obhajobě práv svých členů a zaměstnanců těžebních odvětví? 
Jsme si vědomi, že schválením programu na roky 2024 až 2028 jsme si stanovili velice náročné, ale splnitelné úkoly. V současné době, kdy této zemi vládne nevyzpytatelná pětikoalice premiéra Petra Fialy, se snažíme jednat nebo přimět ministry a politiky k jednání například o záchraně těžebních a energetických odvětví a pracovních míst, o důchodové reformě. Je velice složité predikovat, jak cokoliv dopadne. Pokud dostaneme prostor, připomínkujeme vládní materiály, jako například Národní plán reforem, návrh zákona o klimatu, Státní energetickou koncepci a další. Jsme v tom směru velmi aktivní. Zúčastňujeme se různých jednání, například konference Efektivní energetika, jednáme o pozvání na konferenci o spravedlivé transformaci v Míčovně Pražského hradu pod záštitou prezidenta republiky. Na všech akcích se jako doposud budeme snažit prosazovat zájmy našich členů tak, abychom jim do budoucna zajistili pracovní místa a snazší pracovní život. Ale s touto vládou to nebylo a nebude opravdu jednoduché. 

Můžete být konkrétní? 
Je tady například prohlášení majitele skupiny Sev.en Česká energie Pavla Tykače, že se může stát, že uzavřením jeho uhelných lomů a elektráren je ohroženo na 3000 pracovních míst v regionu, který je i beztoho sociálně dost postižený. To se týká vývoje cen jak energetického i koksovatelného uhlí. Generální ředitel OKD Roman Sikora, který byl hostem slavnostní části našeho sjezdu, řekl, že OKD bude těžit uhlí možná do roku 2026 ovšem právě s ohledem na ceny uhlí. Takže ta situace je bude velice složitá právě v těžebním a energetickém oboru. Přesto si myslím, že jsme schopni čelit všem výzvám a pro zaměstnance a členy svazu vybojovat jako v minulosti pracovní místa, důstojné důchody a důstojné mzdy. 

Na slavnostní části sjezdu pozvaní hosté ve svých vystoupeních ocenili dosavadní spolupráci s odborovým svazem a přislíbili v ní pokračovat s tím, že budou rovněž nápomocni ke vzniku Energetické tripartity tak, aby byla funkční a přinesla nějaký efekt. Kdy a kde vznikl nápad založit Energetickou tripartitu? 
Prvotní impuls pochází od předsedy Odborového svazu ECHO Karla Klusáka, který byl také hostem našeho sjezdu. Oba se zúčastňujeme jednání velké tripartity na vládní úrovni. Dost často tam ale nedojde k projednání bodů, které jsme chtěli. Uvedu konkrétní příklad: Na tripartitě 26. února měl být projednán materiál Státní energetická koncepce a konkurenceschopné ceny energií, ale bohužel se tak nestalo. Předkladatel, ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, se z důvodu údajné vytíženosti tripartity nezúčastnil, její jednání bylo zbytečně dlouhé a tento veledůležitý bod se na program vůbec nedostal. A tehdy Karel Klusák prohodil, proč my nemáme vlastní Energetickou tripartitu. Tak jsem se toho chytil a řekl jsem: „Karle, já ti ten nápad ukradnu a projednám ho na našem sjezdu.“ A domluvili jsme se, že na tom budeme spolupracovat. Návrh na ustanovení Energetické tripartity jsem přednesl na sjezdu a delegáti mi v usnesení uložili usilovat ve spolupráci s OS ECHO o zřízení energetické tripartity. 

S předsedou OS ECHO jste 25. března zaslali ministrovi průmyslu a obchodu Jozefu Síkelovi dopis, v němž ho oficiálně žádáte o zřízení Energetické tripartity. Jaké jste uvedli důvody? 
Ministr Síkela prohlásil, že chce připravit zákon o zajištění řízeného odchodu od uhlí v energetice do roku 2033. Důvodem je rovněž plánovaná transformace energetiky a teplárenství a s tím související odklon od uhlí. Ale také vnitřně si odporující navržená Státní energetická koncepce, která si vytyčuje cíle, s nimiž lze souhlasit, ale současně navrhuje cesty, které k těmto cílům, nejen dle našeho názoru, nevedou. Aktuální situace, a ne zcela jasná koncepce, vyvolává oprávněné obavy zaměstnanců pracujících v hornictví, energetice a teplárenství, kteří jsou zastoupeni našimi odborovými svazy, o svá pracovní místa a budoucnost svých rodin. Pokud máme jako Česká republika odejít od těžby a využití uhlí řízeně, potřebujeme se i my, zástupci zaměstnanců, na tento odchod připravit. Potřebujeme čas na vytvoření sociálních programů ve firmách, na jednání s ministerstvem práce a sociálních věcí, s Úřadem práce na využití rekvalifikací, outplacement a další. Naše představa je jednání Energetické tripartity jednou za čtvrt roku, bez účasti ministerstva životního prostředí a tvorby EU. Chceme se bavit o české realitě pro české zaměstnance a obyvatele, jichž se situace v těžbě, energetice a teplárenství týká. 

Očekávat od ministra Jozefa Síkely obzvláštní iniciativu ve prospěch těžby, energetiky a teplárenství asi nelze. Je to tak? 
Bohužel. Ministr opětovně neuznal za vhodné se tripartity zúčastnit a odpovídat na dotazy sociálních partnerů. Nabízí se otázka, koho vlastně zastupuje a čí zájmy prosazuje: Evropské komise, nebo České republiky? V každém případě plat stále dostává od občanů České republiky, jejíž zájmy a potřeby by měl prosazovat a zastupovat. Za jeho ministrování přestala pracovat Uhelná komise, pracovní skupina pro energetickou politiku i pracovní skupina pro surovinovou politiku. Přitom žádná z těchto pracovních skupin nebyla zrušena. Ministr Síkela komise nesvolává. Respektuje pouze Evropskou komisi, kam si jezdí pro rady. A bohužel to došlo tak daleko, že dnes je na stole Státní energetická koncepce, na níž se však nepodílely odbory ani odborové svazy nebo další sociální partneři. 

Vedení odborového svazu čeká řada důležitých akcí. Uveďte prosím ty nejbližší. 
S vedením DIAMO budeme vyhodnocovat dohodu o spolupráci. Podobně budeme hodnotit spolupráci s vedením Českého báňského úřadu. To jsou pro náš odborový svaz velice důležití partneři. Dostali jsme pozvání na sněm Sdružení hornických odborů, jehož jednání se zúčastňuji každý rok. Letošní sněm SHO bude volební a já k němu mám osobní vztah. V roce 2020 jsem odcházel z SHO do Prahy a funkci předsedy po mně přebíral Jiří Waloszek. Po čtyřech letech mohu říct, že jsem strašně rád za to, že to byl právě on. Za dobu, kdy jsme s Jirkou spolupracovali na úrovni odborového svazu, já jako předseda a on jako druhý místopředseda, se naše spolupráce prohloubila. Před konáním sněmu SHO můžu říct, že Jiřího Waloszka vysoce hodnotím nejen jako schopného a obětavého odborového funkcionáře, ale i jako charakterního člověka. Svoje kvality prokázal v nelehké době, kdy utlumované provozy přecházely z OKD pod státní podnik DIAMO. Nejen že se projevil jako skvělý předseda, vyjednavač a odborář. Byl jedním z hlavních vyjednavačů společnosti DIAMO, kteří dokázali sjednotit podnikovou kolektivní smlouvu. Byl hlavním vyjednavačem, který se podílel za Babišovy éry na dojednání nařízení vlády, vyjednání odstupného podle kolektivní smlouvy a dalších výhod pro lidi z OKD. 

Jako delegát jste se zúčastnil široce medializovaného mimořádného sněmu ČMKOS, na kterém se volil staronový předseda odborové centrály. Co k tomu můžete říci? 
Po našem sjezdu mělo být takové, řekněme, volnější období, kdy jsme zpracovávali přijaté dokumenty a chtěli jsme se věnovat především vnitrosvazové práci. Bohužel byl svolaný mimořádný sněm ČMKOS, aby se zjistilo, jestli bývalému a dneska i současnému předsedovi Josefu Středulovi odboráři dají důvěru, či ne. Mimořádný sněm projednal aktuální úkoly a záležitosti kolem odborové centrály, což bylo v pořádku a bylo to připravené velice dobře. Poté proběhly volby. Jsem rád, že novým místopředsedou ČMKOS byl zvolen Jiří Vaňásek a chtěl bych mu touto cestou pogratulovat a popřát, aby se mu v nové funkci dařilo. Ale chtěl bych se pozastavit u dalšího bodu programu, kterým byla volba předsedy ČMKOS. To, co se odehrálo v rámci působení Josefa Středuly v OS KOVO, se nemělo vůbec dostat na veřejnost. Špinavé prádlo se má prát doma, to si kováci měli vyřídit v rámci svého svazu, a ne to propírat přes bulvární tisk. Strašně mě mrzí, že to došlo tak daleko, a hlavně, že 113 delegátů mimořádného sněmu ČMKOS v Praze si muselo upravit své kalendáře kvůli šlendriánu jednoho člověka, potažmo odborového svazu. To bylo naprosto zbytečné a také nákladné, protože konání sněmu něco stojí a tento nemusel vůbec být. Nicméně volbou sněmu ČMKOS se Josef Středula stal opět předsedou komory a já ho tím pádem jako předsedu budu dál respektovat. A upřímně řečeno, když jsem viděl, jak probíhá sněm ČMKOS, tak jsem si vybavil ten náš nedávný sjezd a sněm a chtěl bych zdůraznit, jak jsem rád za to, že jsem členem našeho hornického svazu. I když máme také někdy problémy, tak se dokážeme domluvit a nálada ve svazu je úplně jiná, řekl bych vstřícnější a upřímnější. Přál bych si, a nejen já, aby v naší odborové centrále do budoucna panovala obdobná nálada, jako u nás ve svazu. Aby se tak stalo, bude pro to potřeba dělat daleko více než dosud. Začít by s tím měl především nově zvolený pan předseda. 

Předseda OS PHGN Rostislav Palička

Autor, foto: Petr Kolev

Článek vyšel v HGN č.4/2024