Odborový svaz PHGN

Kolektivní vyjednávání bylo ve skupině Sev.en Česká energie dokončeno a uzavřeno na konci loňského roku. Ve většině společností je podniková kolektivní smlouva platná do konce letošního roku. Proto se jednalo především o změnách vycházejících z legislativy a vyjednávaly se dodatky kolektivních smluv týkající se růstu mezd pro rok 2024. Předsedy Sdružení odborových organizací skupiny Sev.en Česká energie Jaromíra Franty se HGN zeptal na průběh a výsledek kolektivního vyjednávání.

Odborové sdružení vyjednává dodatky pro tři hlavní společnosti skupiny Sev.en. Vlivem chaotického rozhodování vlády je situace v těžebním průmyslu rok od roku složitější. Ovlivnilo to i zahájení kolektivního vyjednávání? 
Velkou podnikovou kolektivní smlouvu každoročně doplňujeme vyjednáváním dodatků kolektivní smlouvy pro jednotlivé společnosti s jednoletou platností. Platnost velké podnikové smlouvy končí na konci letošního roku. Díky tomu dva tisíce zaměstnanců společností Severní energetická, Vršanská uhelná a Sev.en Inntech zná od počátku tohoto roku podmínky, za jakých budou pracovat a také vědí, kolik si v roce 2024 vydělají. 

Zaměstnance pochopitelně nejvíce zajímá růst mezd, který pro ně odbory s vedením dohodly. Možná ale nevnímají, že vyjednávání o růstu mezd a dalších požitcích je pro odbory stále náročnější. Je to tak? 
Skutečně, situace je rok od roku pro těžební společnosti a její zaměstnance čím dál náročnější. Vláda naděluje dárečky, které odborům kolektivní vyjednávání ztěžují. Konkrétně v minulosti to byla windfall tax neboli zdanění nadměrných zisků. Pro letošní rok nám vládní pětikolka nadělila konsolidační, přesněji řečeno daňový balík, který je, s prominutím, dílem naprostých ignorantů. A jako by to nestačilo, kabinet rozhodl o zvýšení odvodů z vydobytého nerostu a dobývacího prostoru skoro o 100 procent. Takže to jsou ty dárečky od politiků, které situaci v těžebním průmyslu samozřejmě komplikují. A kolem toho se odvíjela úvodní debata se zástupci zaměstnavatelů při zahájení kolektivního vyjednávání. A je to pochopitelné. Všechna ta vládní opatření mají stamilionové dopady na těžební firmy a potažmo na jejich zaměstnance, ale i na regiony, ve kterých žijí a pracují. 

Neopominul jste v tom výčtu na emisní povolenky? 
Nezapomněl jsem na ně, to je kapitola sama o sobě, je to děs běs. My každý rok řešíme nějaký problém, který jsme si nevyrobili, o to se starají vládní nebo eurounijní politici. Z toho důvodu jsme si před zahájením posledního kolektivního vyjednávání museli nejdříve vyjasnit dopady vládních opatření, probrat, co to pro odbory znamená a stanovit priority. Důležité je také při zahájení vyjednávání chápat argumenty předkládané zaměstnavatelem. Naštěstí i naši zaměstnavatelé vnímají a chápou složitou situaci zaměstnanců a dopady, které se na ně a jejich rodiny kvůli neschopnosti a aroganci vlády Petra Fialy jen hrnou. Mám na mysli rekordní inflaci Česka v rámci EU, rostoucí ceny tepla a energií, zdražování potravin, pohonných hmot a tak dále. Vedení naší skupiny citlivě vnímá problémy zaměstnanců, a to je motivace pro obě strany nedobrou situaci řešit rozumně, nejlépe tak, že musí trošku ubrat ze svých představ. Zaměstnavatelé i odbory naštěstí od počátku deklarovaly, že se chtějí dohodnout. 

Co se tedy odborům povedlo pro zaměstnance vyjednat? 
Uzavřeli jsme pro letošní rok tři dodatky kolektivní smlouvy pro Severní energetickou, Vršanskou uhelnou a Sev.en Inntech. Ve všech společnostech skupiny by mělo dojít k nárůstu průměrného výdělku o devět procent. V posledních letech dojednáváme rovněž výkonnostní bonus. Dále sem patří náklady sociálního charakteru, které pro letošní rok vláda zatížila zdaněním zaměstnaneckých benefitů. 

Za stávající situace to není špatný výsledek. Souhlasíte? 
Když vezmu v úvahu průběh kolektivního vyjednávání, kdy jsme se zaměstnavateli k sobě hledali cestu, tak výsledek skutečně není podle mne vůbec špatný. Česká národní banka predikuje pro letošní rok inflaci v rozmezí dvou a půl až tři procenta. Realita je trošku někde jinde, a o tom jsme se zaměstnavatelem rovněž debatovali. Ale přesto, nebo právě proto jsem přesvědčený, že dojednaný růst mezd o devět procent pro letošní rok je pro zaměstnance tří velkých společností dobrý výsledek. Řekl bych, že za stávající situace je to maximum možného. 

Kontrolní otázka: Rovná se růst průměrného výdělku růstu tarifní mzdy, nebo do tarifu jde jen část navýšení? 
Mzdu tvoří pět složek. Nejdůležitější je mzdový tarif. Procentuálně je tarif zastoupen v celkové mzdě cca 65 procenty. Následují prémie, náhrady mzdy, příplatky a odměny. Takže pokud se navýší tarif, tak se úměrně zvyšují i ostatní složky mzdy. Celé navýšení se tedy promítne ve všech složkách mzdy a na konci roku by to pro danou společnosti mělo být uvedených devět procent. I přes vládní úsporný balíček, který zdanil benefity, se skupina Sev.en Česká energie rozhodla ponechat veškeré zaměstnanecké benefity ve stávající podobě. Je to tak? Začal bych pozitivní informací. Odbory vyjednaly, že zaměstnavatel ponechá výkonnostní bonus pro letošní rok ve stejné výši, to je 10 tisíc korun, který bude zaměstnancům vyplacen, pokud splníme požadavky obchodníků. Pokud se týká zaměstnaneckých benefitů, ty spadají do sociální oblasti, o které jsme se zaměstnavatelem rovněž jednali.

Základní dohodou je, že benefity pro rok 2024 zůstanou beze změn. Problém máme s vládním nesmyslem, kterému se říká úsporný balíček, pro který zatím vláda nevydala přesné prováděcí pokyny. Pokud by tedy nastala komplikace s poskytováním benefitů, budeme o tom se zaměstnavatelem jednat a pokusíme se najít řešení. Pro představu, náklady sociálního charakteru pro zaměstnance jdou do desítek milionů korun. Jde zejména o Program zdraví, z něhož může každý zaměstnanec vyčerpat podle vlastního uvážení 10 tisíc korun na podporu svého zdraví. Do sociálních nákladů spadají rovněž rekondiční pobyty pro členy hlavní báňské záchranné služby, sociální výpomoci, organizace společenských akcí a další požitky. 

Jaký ohlas má růst mezd vyjednaný v dodatku kolektivní smlouvy u zaměstnanců? 
Na hodnocení je ještě brzy a přenechám ho našim členům a zaměstnancům. Za sebe opakuji, že vyjednaný růst mezd včetně tarifů je za dané situace více než dobrý. Osobně pak chci i prostřednictvím našeho svazového časopisu poděkovat odborovému vyjednávacímu týmu za odvedenou práci, která je rok od roku náročnější. 

Co očekáváte, že přinese letošní rok, a jaké budou odborové priority? 
V dubnu bude zasedat sněm našeho odborového sdružení, a na to se intenzivně připravujeme, například začínáme projednávat různé body programu. Po sněmu se začneme chystat na vyjednávání nové kolektivní smlouvy. Pokud bude platit tři roky, tak v jejím průběhu ukončí činnost lom ČSA. To nastane v průběhu roku 2026. Mění se legislativa. Politici těžebnímu průmyslu stěžují neustále situaci svými psycho výplody. Takže to jsou skutečnosti, na které se musíme připravit a reagovat na ně v nové kolektivní smlouvě. 

V březnu bude v Luhačovicích zasedat X. sjezd Odborového svazu PHGN. Co od sjezdového jednání očekáváte? 
Očekávám, že zhodnotíme uplynulé čtyřleté období a připravíme odborový svaz na nové výzvy. Pro všechny kolegy z hornického svazu, ať už z OKD, ze Sokolovské uhelné, ze státního podniku DIAMO nebo dalších odborových sdružení to nebude jednoduché období. O to se postará tato vláda a eurounijní politici. Bude důležité, abychom byli jednotní a navzájem se podporovali. Aby nás vedení odborového svazu a rada svazu nekompromisně zastupovaly při jednáních na nejvyšších úrovních. To by se asi mělo objevit i v usnesení sjezdu, že odborový svaz je jednotný a že tak bude i nadále fungovat. 

Předseda Sdružení odborových organizací skupiny Sev.en Česká energie Jaromír Franta

Autor, foto: Petr Kolev

Článek vyšel v HGN 4.2/2024