Jdi na obsah Jdi na menu
 


DIAMO odstřelilo skipovou věž Dolu Lazy

29. 7. 2024

 

Dominantu orlovských hradčan, skipovou těžní věž ze 70. let minulého století dnes dopoledne ve spolupráci se státním podnikem odstřelila specializovaná firma. Na zlikvidování 83 metrů vysoké stavby použili pyrotechnici zhruba 80 kilo trhaviny. Intenzivní příprava této náročné akce trvala několik měsíců. 

Tři týdny před odstřelem museli pracovníci specializované firmy navrtat do železobetonové věže zhruba tisícovku děr, kam následně umístili trhavinu. „Nálože jsou umístěny v takzvaném destrukčním řezu a je jich 1 060. Na odstřel jsme použili necelých 80 kilogramů trhaviny,“ vysvětlil Jan Výmola, střelmistr společnosti Swietelsky. 

Na demolici věže použili pyrotechnici poprvé v České republice elektronicky programovatelné rozbušky. Tato metoda je podle nich bezpečnější než použití klasických elektrických rozbušek. „Elektronická rozbuška je řízena čipem uvnitř rozbušky. To zajišťuje přesnost zpoždění a také maximální bezpečnost. Rozbuška nemůže být odpálena žádným jiným zařízením než naším. Výhodou této metody je, že před odstřelem díky čipům víme, že každá rozbuška funguje. Systém totiž kontroluje každou rozbušku zvlášť a dává nám tak zpětnou vazbu, že vše funguje tak jak má,“ doplňuje Maciej Kosowski z Austin Detonator. 

„Za 130 let existence Dolu Lazy se zde vytěžilo 146 milionů tun kvalitního černého uhlí. Těžba tady skončila před pěti lety a od té doby z areálu bývalého dolu zmizela už třetina staveb. Další budou následovat. V areálu nakonec zůstane pouze ocelová kozlíková těžní věž jámy č. 2. Její zachování si vyžádali zástupci Památkového ústavu,“ říká Jiří Golasowski, náměstek z odštěpného závodu DARKOV. 

Po demolici skipové věže pak do areálu nastoupí dělníci, kteří materiál roztřídí na recyklovatelný šrot nebo betonový, resp. cihelný recyklát. Státní podnik DIAMO pak v dalších etapách bude pokračovat v sanaci a revitalizaci celého území, a to demolicemi dalších staveb a budováním ohlubňových povalů nad jámami. Podle plánů by sanace a rekultivace Dolu Lazy měla skončit na konci roku 2026. „V podstatě by tady měla být louka se třemi vybetonovanými povaly v místě někdejších jam, připravená jako brownfield pro případného zájemce,“ doplnil plány státního podniku DIAMO ředitel Ludvík Kašpar. 

Samotná likvidace jam začala v roce 2021. Zasypány na úroveň terénu jsou už všechny tři jámy. Zatímco zásyp dvou byl proveden hlušinou, jámu číslo 5 jsme museli vybetonovat podle projektu jako budoucí plynovou jámu, což trvalo zhruba rok a půl. 

Likvidace dolů je finančně velmi náročná. Náklady na sanaci právě na Dole Lazy se v posledních dvou letech pohybovaly okolo 135 milionů korun ročně. Letos by měly klesnout na zhruba 77 milionů. „Pro vládu je zahlazování následků hornické činnosti a rekultivace území po těžbě uhlí prioritou. Ze státního rozpočtu na tyto činnosti každoročně uvolňujeme nemalé finanční prostředky a sanace území v Moravskoslezském kraji budeme i nadále podporovat,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura. 

Historie Dolu Lazy se začala psát v 90. letech 19. století. Jeho tehdejší název byl Neuschacht, v češtině Nová Jáma. V padesátých letech ho komunisté přejmenovali po československém prezidentu Antonínu Zápotockém. Současný název Lazy získal důl až v roce 1991. 

 

Skipová věž výdušné jámy č. 6 – provozní parametry/odstřel:

  • Hloubena v letech 1973–1976 na hloubku 904,7 m (-642,4 m)
  • Kruhového průměru 7,5 m 
  • V roce 1981 nad jámou vystavěna betonová těžní věž vysoká 83 m o půdorysu 27,4 × 18,4 m
  • Těžní věž byla vybavena těžním zařízením typu KOEPE 4K5016 ČKD Slaný
  • Celková hmotnost skipové věže činí výpočtově 16 260 t 
  • Provoz dolu ukončen 11/2019, od roku 1892 bylo vytěženo celkem 146 mil. tun uhlí 
  • Zásyp na úroveň terénu 0 m ukončen v 03/2023, spotřebováno celkem 43 750 m3 zásypového materiálu 
  • Umístění destrukčního řezu 0,8 m nad úrovní terénu 
  • Celková projektovaná nálož v železobetonových stěnách a ocelových sloupech – 76 kg trhaviny Austrogel + 5 m táhlých kumulativních náloží 
  • Počet elektronických rozněcovadel 1 060 ks

 

 

 

 

 

 

 

Zdroj: DIAMO s.p.

Ilustrační foto: ivz