Odborový svaz PHGN

Poslanecká sněmovna schválila vládní konsolidační balíček, který má přispět ke snižování rozpočtových schodků. Předloha ještě zamíří do Senátu. Opozice tvrdí, že balíček pouze zvyšuje daně a záporně ovlivní ekonomický výkon. ČMKOS ho podrobila vlastní analýze, která dokazuje, že balíček jednoznačně dopadne zejména na zaměstnance a rodiny a bude mít proinflační vliv. Vládní politika podle odborů ohrožuje konkurenceschopnost tuzemských firem. Proto průmyslové odborové svazy založily alianci hájící zájmy pracujících v průmyslu v rámci ČMKOS. Zakládajícím členem je i Odborový svaz PHGN. O všech těchto událostech HGN hovořil s předsedou Rostislavem Paličkou.

Konsolidační balíček má za cíl snížit rostoucí zadlužování státu. Co na tom odborům vadí?
Skoro všechno. Proti balíčku jsme bojovali od samého začátku, kdy byl na velkolepé vládní tiskové konferenci představen veřejnosti. Odborová centrála ČMKOS od počátku varovala před dopady, které bude mít na zaměstnance, jejich rodiny a firmy. A začala organizovat protesty, oslovovat poslance, zaměstnavatele a veřejnost. Nakonec přiměla vládu, aby alespoň částečně ustoupila od záměru plně zdanit firmám zaměstnanecké benefity. Vláda nakonec daňové zvýhodnění benefitů ponechá, ale omezí jej limitem ve výši poloviny měsíční průměrné mzdy.

Není to úplné vítězství, protože do zdanění benefitů se budou počítat firemní akce jako je pořádání Dne horníků, dnů pro zaměstnance, dětská rekreace a další. Hrozí snížení počtu odbory vyjednaných benefitů, a dokonce i to, že firmy od jejich poskytování zcela odstoupí. Příslib do budoucna však spatřuji v tom, že se k záchraně benefitů snad poprvé spojili odbory a zaměstnavatelé proti zvůli politiků, a mělo to efekt.

 
Jak hodnotíte silové protlačení konsolidačního balíčku bez ohledu na názor sociálních partnerů? 
Vládní konsolidační balíček považujeme doslova za zvěrstvo vůči občanům, zaměstnancům a firmám. Změny v DPH, zavedení nemocenského pojištění a další opatření budou jen vytahovat peníze z peněženek občanů. I podle odborníků uplatnění všech opatření, která balíček obsahuje, nesníží zadlužení státu, pouze zvýší již tak vysokou inflaci a chudobu obyvatel. I když to není přímo součástí balíčku, připojil bych k tomu takzvanou vládní důchodovou reformu. Je přímo zvrácené, když Fialova vláda vyčítala důchodcům, že si žijí nad poměry a potom si musejí půjčovat, aby vůbec z důchodu vyžili. 

Přitom stovky miliard korun vláda vyhodí oknem na koupi nejmodernějších amerických stíhacích letounů F 35, které naše země, naše armáda nejenže nepotřebuje, ale zřejmě je nebude schopná ani plně využít. S náklady na jejich provoz budou americké stíhačky stát naše daňové poplatníky přes 320 miliard korun. Další desítky miliard pak tečou do rozpočtu ministerstva obrany na nákup nejmodernějších zbraní, protože jsme údajně ve válečném stavu. Astronomické výdaje však vláda do konsolidačního balíčku nezahrnuje.

 
Odborová centrála představila analýzu dopadů konsolidačního balíčku. Co vás na ní zaujalo?
Skutečnost, že protesty odborů jsou podloženy fakty. Potvrzuje to analýza vypracovaná ekonomy ČMKOS, kterou výstižně nazvali Proč jsme nespokojeni. Dokazuje, že jde o souhrnný proinflační vliv vládních opatření, jako je úprava sazeb DPH, zvýšení spotřebních cen řady komodit, snížení dotací u elektrické a tepelné energie, respektive znovuzavedení platby domácností za obnovitelné zdroje, vyvolané cenové dopady spojené s daňovými přesuny mezi státním a místními rozpočty a další. 

Celkový dopad konsolidačního balíčku se projeví tak, že dojde k poklesu kupní síly. A celkový pokles kupní síly průměrného měsíčního platu v roce 2024 oproti roku 2023 dosáhne měsíční hodnoty 3577 korun a roční 42 935 korun. Dopady souhrnu vládních opatření na zaměstnance a jejich rodiny budou bez přehánění katastrofální. Nazývat tedy vládní balíček přízviskem konsolidační zní jako výsměch nebo černý humor. Odborovou analýzu zveřejňujeme v tomto čísle HGN, aby odboráři a zaměstnanci věděli, co na ně příští rok dopadne.

 
Budou na to odbory nějak reagovat?
Dopady balíčku se budou lišit v dopadech na jednotlivé sociální a profesní skupiny obyvatel. Průmyslové odborové svazy sdružené v ČMKOS z toho důvodu založily 3. října platformu hájící zájmy pracujících v průmyslu. Zakládajícími členy jsou odborové svazy KOVO, ECHO, Stavba, NOS PPP, OS TOK a OS PHGN. Průmyslová aliance bude mít silnější hlas v jednání nejen se zástupci vlády, ale i zaměstnavatelů, jako je Svaz průmyslu a dopravy či Hospodářská komora. Členové Průmyslové aliance nejsou rovněž spokojeni se současným stylem jednání některých odborových svazů a požadují razantnější přístup při prosazování práv poctivě pracujících lidí.

Rozhodla už Průmyslová aliance odborových svazů o konkrétních protestních akcích?
Průmyslová aliance odborových svazů sdružuje více než 50 procent členské základny ČMKOS. V pátek 13. října jsme na společném setkání projednávali pokračování stávkové pohotovosti v souvislosti s vládním balíčkem. Na jednáních rad ČMKOS budeme postupovat jednotně. Pověřili jsme předsedu Odborového svazu KOVO Romana Ďurča, aby začal jednat se Svazem průmyslu a dopravy a politickými subjekty zastoupenými v Poslanecké sněmovně.

 
Připravuje aliance i protestní shromáždění nebo stávky?
Na půdě OS KOVO jsme 25. října uspořádali tiskovou konferenci, na které jsme veřejně podpořili protestní akce proti krokům koaliční vlády Petra Fialy. Vadí nám především zdražení energií formou vracení poplatků za obnovitelné zdroje do cen pro zákazníky, zdražení distribučních poplatků za energie pro energeticky náročné provozy, danění firemních benefitů či řešení předčasných důchodů pro náročné profese. Vládní opatření jsou ve svém důsledku proinflační a způsobí snížení konkurenceschopnosti našeho průmyslu a ohrozí tisíce pracovních míst. Odborový svaz KOVO začal organizovat hodinovou výstražnou stávku. Připojili se i odboráři ze ŠKODA AUTO a další odborové svazy budou o formě protivládních protestů teprve rozhodovat. Podle nás pohár trpělivosti již přetekl. Vláda, která ohrožuje český průmysl, energetiku a životní úroveň občanů zřejmě není schopná vnímat nic jiného než tvrdé signály, abych použil terminologii známého signalisty, premiéra Fialy.

 
Jak založení Průmyslové aliance hodnotí členové hornického odborového svazu?
Reakce odborářů z regionů, energetických a těžebních firem jsou velmi pozitivní. Spolu se zaměstnanci průmyslových firem žádají, aby odbory v reakci na konsolidační balíček reagovaly obrazně podle hesla „na hrubý pytel hrubá záplata“. Tato koaliční vláda zřejmě nechápe nebo nechce pochopit, že průmyslové firmy financují státní rozpočet a tvoří ekonomiku země. Politici by měli usilovat o to, aby Česká republika měla zdravé a konkurenceschopné firmy a aby v těchto firmách mohly odbory se zaměstnavateli kolektivně vyjednávat každoroční růst zaměstnaneckých mezd a benefitů. Vláda se chová naprosto nevyzpytatelně vůči sociálním partnerům, lépe řečeno prakticky nevede sociální dialog se zaměstnavateli a odbory, a vůči občanům vystupuje takřka otrokářsky.

V jakém smyslu?
Například v otázce předčasných starobních důchodů pro zaměstnance náročných profesí. Vyjednávání této ožehavé otázky s minulými i s touto vládou napříč politickým spektrem trvá již několik dekád, a zatím bez výsledku. Tato koaliční vláda vynaložila velké úsilí, aby zaměstnancům ztížila možnost předčasných důchodů například kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu. Změny spočívají zejména ve zpřísnění podmínek, výpočtu a valorizace důchodů k horšímu. Vrcholem bylo hanebné rozhodnutí vlády urychleně změnit legislativu, aby snížila důchodcům mimořádné valorizace penzí.

 
Ministr průmyslu Jozef Síkela prohlásil, že český průmysl a energetika jsou zaostalé, a proto je třeba zlikvidovat uhelné elektrárny a teplárny i za cenu, že elektřinu budeme dovážet. Co tomu říkáte?
Česká republika má špičkovou energetickou soustavu a je historicky vyspělou průmyslovou zemí. Síkela ale navrhuje, než budou k dispozici nové jaderné bloky, aby uhlí v elektrárnách nahradil plyn. Než se ale vybudují plynové elektrárny, bude třeba elektřinu dovážet z Německa. Už na první pohled jsou názory ministra průmyslu naprostým nesmyslem, s prominutím jde přímo o zhovadilost. Německo v současné době samo dováží elektřinu z České republiky a Francie. A bude na tom ještě hůře. Prohlášení a „moudra“ ministra Síkely jen potvrzují, že bývalý bankéř nemá s průmyslem, neřkuli s energetikou, nic společného. A takových v uvozovkách odborníků má vládní pětikolka na rozdávání.

 
Proslýchá se, že cena emisních povolenek se má zvýšit z 90 na 150 eur. Je to tak?
Zde už není ve hře jen konkurenceschopnost průmyslu, ale hraje se o jeho likvidaci. České průmyslové firmy, včetně těžařských, uvažují nebo už začaly přesouvat své aktivity za hranice šílené Evropské unie do zemí, kde uhlí není sprostým slovem. Naše vláda pouze ochotně plní zadání EU. Je těžké ji ještě vnímat jako českou vládu. Za předešlé vlády v této zemi pracovala Uhelná komise, byli jsme zastoupeni v Transformační platformě, v nejrůznějších ministerských a odborných komisích. Fialova vláda všechno zrušila a nahradila jakýmsi výborem pro strategické cíle a předseda ČMKOS marně usiluje, aby v této komisi mohly mít zastoupení i odbory. Pro vládní koalici premiéra Fialy je na překážku jednat o svých opatřeních se sociálními partnery, když pouze papouškuje a uplatňuje zadání přicházející z Evropské komise. 

Předseda OS PHGN Rostislav Palička

Autor: Petr Kolev

Článek vyšel v HGN č.11/2023

Foto: ivz